Trůny VI posedmé: Theon Greyjoy „přijal svou smraďošskou složku“ a očekává hřejivé, něžné momenty
Zlomený muž, sedmý díl šesté řady aktuálně nejsledovanějšího (vysílá se ve 170 zemích světa), nejstahovanějího a nejdiskutovanějšího seriálu vůbec, se jmenuje i po Theonu Greyjoyovi. Ne že by sousloví „zlomený muž“ v tuhle chvíli nesedělo i na Jona Sněha (který v tomto díle bojuje o podporu Divokých a o získání mužů do vojska táhnoucího na Zimohrad), na Jaimeho Lannistera (kterého po Nejvyšším vrabčákovi vyškolí Černá ryba) nebo na chudáka Ohaře, který v tomhle díle zase něco ztrácí. My každopádně přinášíme krátký rozhovor s Alfiem Allenem (29), londýnským klukem z herecké rodiny a bratrem zpěvačky Lily Allen. I když hrál menší role v Králově přízni, Pokání nebo akčňáku John Wick, svět ho zná jako zmučeného zbabělce, vytrestaného požiktáře, někdejšího následníka trůnu na Železných ostrovech Theona Greyjoye.
Na rozhovor se Alfie Allen dostavil ve veselé, snad až povznesené náladě ve společnosti čtyřiadvacetiletého skotského herce Daniela Portmana, ve světě Hry o trůny známého jako proklatě potentní panoš Podrick Payne. Pánové se půlhodinovým rozhovorem doslova prosmáli a na mnohé otázky odpovídali buď jediným slovem, nebo výmluvnými posunky, které diktafon nezaznamenal. Tolik jako omluva, že to tentokrát bude docela krátké čtení.
Vaše postava se v průběhu šesté řady značně promění, už to nebude jen Smraďoch, jakého si vychoval Ramsay Bolton poté, co ho vykastroval…
Ano, očekávám nyní především hřejivé, něžné, cituplné momenty – a těším se na ně. A přijdou i šoky, ale o těch mluvit nemůžu.
Jaké to bylo, dát Smraďochovi sbohem?
To netuším, protože tímhle vývojem jsem bohužel neprošel. Těm, kdo viděli všechny díly Hry o trůny a trpěli se mnou, je zřejmé, že takový zásah do osobní integrity, jaký mi připravil ten parchant Ramsay, je nevratný. Theon se rozhodl přijmout svou smraďošskou složku, abych tak řekl, protože odstřihnout se od ní nedokázal. Ostatně, odstřihnout už není co, že ano. Ono neškodí poučit se ze své slabosti a přijmout ji, může se pak snadno stát silnou stránkou v momentě, kdy ji všichni kolem považují za zranitelné místo, nikoli za zdroj síly, kterým se pro vás může stát.
To je tedy hluboká filozofie. A teď jednoduše a přímo – co se z vás stalo za člověka?
No prostě člověk. Ani dobrý, ani špatný – Theon už toho natropil tolik, že se ocitl mimo veškerá kritéria. Dělá chyby jako každý, není žádný hrdina, ale kdo v seriálech HBO je jednoduchá, snadno definovatelná osobnost? Tak vidíte. Všichni jsou v takové šedé zóně, ze které vybočují tu na bílou, tu na černou stranu – o to jsou pak děje zajímavější. Já kvůli tomu přestal se čtením Písně ledu a ohně, ve druhé půli třetího dílu, abych se náhodou z knih nedozvěděl, že ho chápu špatně a že je vlastně dobrý. Nebo špatný, to už je jedno. Začal jsem ho soudit – a taky mě to přestalo bavit, protože se tam Theon objevoval míň a míň.
Zastavují vás na ulici lidi a vyjadřují lítost nad vaším pohnutým osudem?
Když mě vidí v pátek v noci a stejně jako já už jsou malinko pod parou, tak jo. A je mi jedno, že mi říkají Smraďochu, dokud se chovají slušně.
Jak vycházíte s Iwanem Rheonem, představitelem Ramsayho?
Výborně, jsme dobří parťáci. Je fajn.
Řekl mi, že vás často poráží v kulečníku…
Ten ďáblův spratek! Tak to ani omylem!
Písnička Alfie, kterou o vás nazpívala vaše ségra Lily Allen před deseti lety, vás vykresluje jako líného budižkničemu, který leží u televize v oblaku marihuanového dýmu nebo paří gamesy. Jste to ještě pořád vy?
No, otázka by měla stát, jestli jsem to kdy byl já – ale na to vám nebudu odpovídat, to bych se musel stydět. Ségra je teď na mě myslím celkem pyšná, stejně jako byl kdysi já na ni, když se dostala na vrchol.
Váš táta Keith Allen hrál ve feťácké černé komedii Twin Town, kterou režíroval váš strýc Kevin, ztvárnil mrtvého nájemníka v Mělkém hrobě nebo drogového dealera v Trainspottingu. To jste byl od dětství směrovaný k hraní, nebo spíš k drogám?
Tak jsem to nebral – ale je jen přirozené jít dál ve stopách svých rodičů, zvlášť když jejich cestu odmala sledujete a máte dojem, že ji znáte. Ale stejně jako není ségra mým velkým vzorem, ani tátův příklad nebyl tak zásadní, abych teď nemohl říct, že prostě žiju svůj vlastní život a dělám jen to, co chci já sám.
Žil jste chvilku v Los Angeles, ale pak jste se rozhodl vrátit se do Londýna. Proč?
Protože život v Kalifornii byl až příliš zalitý sluncem. Ne, vážně, bylo tam příšerné vedro. A další věc je, že v momentě, kdy jsem se odstěhoval za moře, jsem začal dostávat víc a víc pracovních nabídek tady v Londýně. Na obzoru je něco velkého, o čem teď zatím nemůžu mluvit.
