Hra o trůny vrcholí: Bitva bastardů patří k nejlepším dílům. A Ramsay se cítí být milován
Na devátý, předposlední díl šesté série Hry o trůny se vyplatilo čekat. Českým divákům HBO Go byl kvůli obrovskému zájmu publika, a tudíž technickým komplikacím, zpřístupněn s mnohahodinovým zpožděním až v pondělní poledne. Ale na něco, co má na amerických filmových webech naprosto zdivočelé recenze a na oborovém serveru IMDb.com hodnocení 10/10 od sedmnácti tisíc diváků z celého světa, si počkáte rádi. Tohle tu totiž dlouho nebylo. Nebo ještě nebylo, myslí si mnozí fandové GoT na diskusních fórech.
Spoilerů vás ušetříme, zato vám na rovinu řekneme, že během Bitvy bastardů nebudete jíst. Nebudete skládat vyprané prádlo, stříhat si nehty, odbíhat na záchod, vyšívat ani esemeskovat. A možná za celou tu dobu ani nevydechnete. Možná ani nezavřete pusu. Než se na tu krvavou krásu mrknete, přečtěte si náš rozhovor s hrdinou celého dílu, se zvrhlou zrůdou Ramsaym Sněhem, posléze lordem Boltonem (Reflex toto interview pořídil dva měsíce před začátkem vysílání přísně utajované šesté řady GoT v Londýně).
Ramsayho hraje velšský herec IWAN RHEON (30), který se milovníkům kvalitních seriálů zapsal do povědomí už svými rolemi v sedmatřiceti dílech britské televizní sci-fi bomby Misfits: Zmetci a v „důchodcovském“ sitcomu Vicious. Ve Hře o trůny ztvárnil nadaný muzikant a velký sympaťák kruťase, který coby nejnenáviděnější postava plně nahradil zesnulého dětského krále Joffreyho.
Chtěl jste původně hrát Jona Sněha, s jehož představitelem Kitem Harringtonem se dnes kamarádíte, ale nakonec jste do Hry o trůny vpadl při útoku na Zimohrad ve druhé řadě jako sadistický psychopat Ramsay Bolton. Odplivují se před vámi lidé na ulici?
Zatím ne – pár mi jich řeklo, že by mi nejradši dali pár facek, ale na realizaci zatím nedošlo. I skalní fandové ještě dokážou rozlišovat mezi hercem a jeho rolí. (Do rozhovoru vstupuje Iwanův filmový otecRoose Bolton, hraný Irem Michaelem McElhattonem:„Naopak, my Boltonové máme respekt! Jednou jsem nakupoval v New Yorku a mezi regály si mě vyhlídl chlapík – pokérovaný, všude piercing, odbarvené vlasy, kůže, dost mohutnej. Podíval se na mě, skoro se uklonil a s úctou špitl: Lord Bolton? Taky v hospodě anebo v klubu to pomáhá, už jsem nějakou dobu nedostal nakládačku.“)
Většina padouchů ve Hře o trůny má kromě temné stránky i nějaký ten kladný rys. Ale u nevyzpytatelného Ramsayho, který znásilnil svou manželku Sansu Starkovou, vykleštil Theona Greyjoye a běžně pořádá hon s lukem a ostrými psy na dcery svých poddaných, je těžké najít dobrou vlastnost…
Je to pěknej parchant, máte recht. Ale věřila byste, že ho diváci mají svým způsobem rádi?
Ne.
Vždyť někdo tu špinavou práci dělat musí, král Joffrey by to sám neutáhl a teď je navíc po smrti. Copak vám nepřijde Ramsay svým způsobem legrační?
Ne.
Aha. Lidi říkají, že milují ho nenávidět, že se vyžívají v tom, jak toho kruťáka nesnášejí. Mám to v jeho kůži dost těžké – ta scéna brutálního znásilnění (po odvysílání „svatební noci“ Ramsayho Boltona a Sansy Starkové se zvedla dosud bezprecedentní vlna kritiky na účet tvůrců Hry o trůny, a scéna se dokonce probírala na půdě amerického senátu; pozn. red.) se mi opravdu nehrála snadno, bylo to zdrcující a trýznivé nejen pro představitelku Sansy Sophii Turnerovou. Ale dalo se to natočit ještě mnohem odpudivěji. Kéž by lidi svůj odpor vůči násilí na ženách neventilovali prostřednictvím sociálních médií a proti fantasy seriálu, ale radši přispěli nadacím bojujícím proti násilí na ženách. Jednou jsem herec: moje práce je přečíst si scénář a pak jej ztvárnit tak přirozeně a věrně, jak to jen jde. Nemám diskutovat se scenáristy o přiměřenosti nebo politických konsekvencích toho, co napsali – já to musím jen zahrát, být profesionál a srovnat se s tím. Nemůžete v jednom kuse hrát klaďase, navíc jsou záporáci většinou herecky mnohem zajímavější.
Co zamýšlíte se Zimohradem, dobytým po vyvražděných, zmizelých nebo zotročených šlechticích rodu Starků?
Udržet si ho. A udržet si nově nabytou moc, která je jedním z nejzásadnějších témat seriálu. V závěru páté řady se naše pozice trochu zachvěla, protože nám utekli Sansa a Smraďoch Greyjoy. Právě z podstaty toho sňatku z rozumu se Sansou plyne současné Ramsayho slušné postavení – jeho otec ho po letech uznal jakožto syna, už není bastardem, protože dokázal dobýt dvě velké pevnosti, a nyní Boltonové jeho zásluhou získali Zimohrad, který patřil Starkům, a spojili se s nejmocnějším rodem Severu. Boltony všichni nenávidí, Starky všichni milují – tohle spojení je pro Ramsayho rod z politického hlediska skvělým tahem, který pochopitelně zinscenoval tady taťka Bolton.
Myslíte, že vy Boltoni opravdu můžete ve Hře o trůny porazit všechny ostatní?
Samozřejmě. Uvidíte sami v šesté řadě, jak mocnými jsme se stali.
Váš rod má ve znaku muže staženého z kůže. Chtěl jste vy, hudební skladatel a básník, hrát jednoho z nich dobrovolně?
To tedy opravdu ne.
Víte, hrajete dost často neurotické magory…
Myslíte? Sakra, vy byste měla být moje agentka! Mým cílem není hrát je do smrti, ale ty nabídky jednoduše přicházejí. A Ramsay je neskutečně zajímavá postava, ne? Všichni herci ze Hry o trůny si pochvalují, jak fantasticky napsané jsou naše role, a já nebudu výjimkou. Tak komplexní dílo splétající tolik příběhů, tak chytře propojené, s postavami, které se tak zajímavě vyvíjejí… Práce na Ramsaym je práce snů, jen se musíte vyrovnat s odpornostmi, které dělá, a s hnusnými zákoutími jeho choré mysli, to je celé.
Jak se tedy vyrovnáváte s tím mrzačením a trýzněním lidí před kamerou?
Jako ve skutečném životě? Hergot – asi jako každý druhý: odpočívám, chodím za kulturou, ven s kámoši, snažím se být normální. Je to jen seriál, nesmíte tomu tolik propadat, i když je to tak zatraceně realistické.
Byla některá z těch hrůzných scén vlastně nakonec legrace?
Jo, jasně. Třeba to ořezávání Theonova prstu, po kterém mě prosí, abych mu ho raději uřízl. On ten prst byl samozřejmě z plastu, a já u něj stojím, snažím se, aby můj nůž házel pěkné odlesky světla na kameru a aby nebylo poznat, že je prst falešný, aby byla vidět stékající krev – vlastně je to tak nepřirozené, že si ani neuvědomujete, že točíte odpornou a násilnou scénu. (Ramsayho filmový otecRoose Bolton alias Michael McElhatton dodává: „A vzpomínáš, jak jsme pro pátou řadu točili tu večeři se Sansou? To byla tak intenzivní scéna, tak krutá a sadistická, že jsme natáčení museli několikrát přerušit a vysmát se z toho? To byla podle mě scéna mnohem horší než nějaké stahování z kůže, jaké jsi párkrát předvedl.“)
Jak Ramsay vnímá Theona?
Chudák kluk, dost jsem se ho natrápil, co? Podle mě to Ramsay s tím lámáním Theonovy vůle malinko přepískl – rozumíte, táta někde na cestách, kluk je sám doma, nemá do čeho píchnout… Tak píchne do Theona a dozví se naprosto zásadní informace, třeba že Starkovic kluci jsou pořád naživu, že je Theon nakonec nespálil na troud… Ramsay odvedl dobrou práci a tatínek ho jistě pochválí, protože všichni víme, že účel světí prostředky. I když Theonovu tátovi zrovna nemusel posílat dárkovou krabičku s penisem jeho jediného syna, to je asi trochu moc, že.
Jak vycházíte s představitelem Theona Greyjoye, Alfiem Allenem, mladším bratrem zpěvačky Lily Allenové?
Dobře. Jo, jsme kámoši, vždyť já bych mouše neublížil! Při natáčení spolu trávíme fůru času a z podstaty scén mučení jsme při tom často úplně sami někde v Belfastu… Po natáčení jdeme na jídlo nebo na pivo nebo dáme kulábr a lidi kolem padají do mdlob: „Theone, jak s ním proboha můžeš chodit ven…“ A já jim říkám: „Fajn, takže vy věříte na draky, nebo co? To v televizi není doopravdy!“
Alfie ale tvrdil, že vás v kulečníku poráží…
Ale kulový, vyhrávám já.
To ho nenecháte vyhrát, když ho tak drtíte na natáčení? To nemáte svědomí?
Ani náhodou, on je z podstaty poraženec. Ale když už omylem vyhraje, dokáže mi to dát pěkně sežrat.
Kratší verze rozhovoru vyšla v Reflexu č. 17, v šestnáctistránkovém speciálu Hry o trůny.
