Kreslíř Marek Douša: Reflex je z mých obživných koníčků nejdůležitější. Zabere mi asi sedm minut týdně
Marka Doušu (54) nejspíš znáte jako kreslíře-humoristu publicistického týdeníku Reflex a tradičního srandaplátku Sorry (nebo je to naopak?). Umí však být i vážný, je-li vážná situace: Ze svého domovského Šluknovského výběžku spravuje regulérní zpravodajský web s důrazem na kulturu, www.vybezek.eu. Zítra se tam možná objeví zpráva o vandalech s fialovými vlasy, kteří fotografovi Romanovi Černému pomalovali garáž…
Co podle Marka člověk potřebuje, aby z něj byl dobrý kreslíř-vtipař? „Umět pracovat s jazykem, šetřit slovy, dokázat se na situaci podívat z neobvyklého úhlu pohledu a odfiltrovat ve zprávě ty pindy kolem jádra věci. A mít i v hospodě a v krámě uši otevřené,“ říká Marek. „Někdy tam něco cinkne…“
Ať cinkne, nebo ne, světu humoristických časopisů, včetně masového Dikobrazu, dávno odzvonilo. „Dlouho se držely jen Trnky-Brnky, které na rozdíl od Sorry neměly moc obsah, ale dobrý byznys plán jo. Redakce prodávala hrnky, trička, všechno možné.“ Marek se u konkurence poučil a trička s kreslenými vtipy dnes prodává taky, vlastní i cizí, na svých „stránkách pokleslého humoru“ www.kurvafix.cz. Vy byste nechtěli triko s podroušeným pánem v kaftanu se sklenkou v ruce, který druhému muslimovi u barpultu vysvětluje: „Řikali: Alláhu, na bar!“?
V Reflexu Markovi vyšel první obrázek v roce 1993, od roku 1996 přispívá pravidelně. Jen už moc nekreslí tužkou, spíš na tabletu. „Reflex je z mých obživných koníčků tím nejdůležitějším. Pracuju pro něj zhruba sedm minut týdně, když přijde v den uzávěrky zadání z redakce. Jinak chodím po lese, čtu knížky a vtipkuju zadara.“
„A uživíš se tím, Marku?“
„Žiju…“
Marek Douša je předposledním z 8 komiků, které vám, slovem i snímkem, představujeme v lifestylové příloze Reflexu č. 48 Excellent. Vyšla spolu s ním 1. prosince.
