Póza jménem Michael Kocáb
Šéf kultury Reflexu Milan Tesař vám přináší pravidelný pateční balíček tipů, co o víkendu musíte a naopak nesmíte slyšet, vidět a číst.
Abstraktní Kocáb
Je zvláštní, jak velký oblouk může opsat duše muzikanta. Prakticky ve stejnou dobu se na pultech obchodů objevily dvě nahrávky, v nichž figuruje Michael Kocáb. V Reflexu, který právě vyšel, píšu o raritních nahrávkách Pražského výběru z počátku osmdesátých let. Do písní důvěrně známých ze Straky v hrsti (Hrabě X, Prachy, Proč jen já) zpívají Pavlíček, Kocáb a spol. nesmysly, které je v tu chvíli napadly. Musím se smát, když si vzpomenu, jak mnozí později přísahali na Výběr svahilský jako na jediný pravý a nezávislý. Vlastně jsou to mizerné demáče, a přece… ta energie, chuť valit, ta je strhující.
Souběžně vydal Kocáb sólovou nahrávku Abstract, na níž – podle svých slov – dělal deset let. Jakkoli musí člověk ocenit Kocábovu potřebu připomínat zločiny komunismu (závěrečný Klement Gottwald je s klipem a statistikami popravených působivý), z poslechu celého alba si odnáším pocit koláže sestavené s nesnesitelně teatrálního Kocábova přednesu, zastydlých kytarových sól a něčeho, o čem si šedesátník myslí, že je taneční hudba. Celé je to velká póza obložená hosty (Banga, Vladimir 518, Ruppert), kteří mají vytvořit iluzi svěžesti. Marně.
Vůbec se mi nechce věřit, že za těmi dvěma nahrávkami stojí jeden a tentýž člověk – ze šťavnatého a talentovaného chlapíka, který byl kongeniální s Michalem Pavlíčkem, nezbylo nic kromě toho, čemu fotbalisté říkají profesorská hra. Bez chuti, zápachu, bez života.
Rozpadající se Pustina
Nevím, jestli vůbec některý z recenzentů hodnotil Pustinu po prvním díle s tím, že znal její konec, rozuzlení. Teď jsem viděl poslední epizodu a musím říct, že to celé pomalé budování atmosféry rozpadlé vesnice s rozpadlými mezilidskými vztahy najednou dostalo smysl. Překvapivý „genetický“ zvrat v posledním díle a nepříčetné tažení „blázna“ Jaroslava Duška, který si ale jako jediný udržel během pátrání racionální tah na branku, mě naprosto uspokojily.
Hodinová operace
Otázka: lze udržet napětí, sleduje-li divák na obrazovce hodinu pouze dokonale sehraný tým lékařů a vyjmutí sleziny? Odpověď: ano, lze – dokázal to první díl třetí série detektivky The Fall s Gillian Andersonovou a Jamiem Dornanem. Chápu, že to každému nemusí vyhovovat, tempo je značně pomalé i na psychologické drama, ale já cítím, že každou příští vteřinu nastane něco závratného. Takže jsem tam, kde mě tvůrci chtěl mít. Bude Dornan vraždit nebohé emancipované dívky i bez sleziny? Hoďte na to oko a uvidíte.
Rozjíždějící se Clarkson
Grand Tour Jeremy Clarksona, takto před rokem vyhozeného z BBC i z pořadu Top Gear, se úspěšně rozjíždí. Díl s ekologickým pokusem na podvozcích land roverů mě úplně dostal. Jeremy si postavil auto z masa a kostí krávy, Hammond z květináčů a May z vlastnoručně vypálených cihel, které ztrácel, takže musel na každé další zastávce postavit polní cihelnu. To už není jenom pořad o autech, to je kosmická sranda. Jenom mi není jasné, jak dostane Amazon zpátky svou investici – Grand Tour je nelegálně nejstahovanější pořad všech dob.
Kdo neviděl Anděla Páně 2, jako by nebyl. Tedy nejsem. Ale stejně vám přeju hezké Vánoce.
