Ztvárnil inkvizitora Bobliga a během okupace prožil románek s Adinou Mandlovou. Před 35 lety zemřel herec Vladimír Šmeral
Fanatický inkvizitor Boblig z Edelstadtu ve filmu Kladivo na čarodějnice v podání Vladimíra Šmerala patří k nejodpudivějším rolím v historii českého filmu. Nebyla to však jediná událost, kterou na sebe upozornil tento někdejší milenec divy Adiny Mandlové. Po válce se totiž zapletl s komunisty, čímž poškodil nejen sebe, ale i poválečnou kulturu. Zemřel přes 35 lety, 15. března 1982.
Vedle bezcitného a fanatického inkvizitora ve Vávrově čarodějnickém opusu na sebe Šmeral upoutal pozornost i rolí ministra Zdeňka Nejedlého v Menzelově trezorovém snímku Skřivánci na niti, propagandisticky pokřivenou rolí předválečného premiéra Milana Hodži ve Vávrově dvoudílném opusu Dny zrady nebo jako laskavý klášterní mnich v seriálu F. L. Věk. Ostatně nebyla to náhoda. Se svým přibývajícím věkem měl Šmeral sklony k tendenčnímu a uměřenému ztvárňování církevních hodnostářů a buržoazních úředníků.
Vladimír Šmeral se narodil 16. října 1903 v Drásově na Moravě. Po maturitě na vyšší průmyslové škole vystudoval dramatickou konzervatoř v Brně. Své první angažmá získal v roce 1926 v Zemském divadle. Od počátku své divadelní dráhy byl považován za mimořádný herecký talent, stal se představitelem především hrdinských romantických rolí. Jeho kultivovaný hlas mu poskytoval v průběhu celé jeho herecké dráhy řadu možností v rozhlase.
Před válkou hrál ještě v divadle E. F. Buriana, kam nastoupil v roce 1933 ihned po jeho založení a od roku 1936 vystupoval v Osvobozeném divadle. V roce 1941 nastoupil do Městských divadel pražských, kde působil až do roku 1944 a hrál na scénách Divadla Na poříčí, Komorního divadla a Divadla J. K. Tyla. Od roku 1945 až do roku 1978 byl členem Divadla na Vinohradech.
Jeho život během války však výrazně ovlivnily vztahy k ženám, Za manželku měl totiž židovku a jelikož se s ní odmítl rozvést, v roce 1944 skončili v transportu do koncentračního tábora oba dva. Šmeralovi se nicméně podařilo před koncem války uprchnout a do osvobození se ukrýval u Adiny Mandlové. S touto hereckou divou totiž prožil během okupace milostný románek, během něhož počali dítě, které se však v závěru roku 1944 narodilo mrtvé.
Po válce však zcela propadl myšlenkám komunismu a jako aktivní komunista se podílel na postupném usměrňování české kultury a veřejného prostoru v duchu socialistické myšlenky. Stal se členem řady divadelních a politických organizací a v letech 1948-53 sehrál zápornou roli svou bezvýhradnou podporou kultu osobnosti. Poškodil tím českou kulturu i svou pověst. V roce 1954 vydal knihu Hovory o divadle, kterou napsal jako hold sovětskému divadelnictví.
Za svoji hereckou dráhu Šmeral ztvárnil desítky – vesměs epizodních a vedlejších - filmových či seriálových rolí, ale role inkvizitora Bobliga či ministra Nejedlého žádné z nich svým rozsahem a dramatickým přesahem nepřekonaly. V letech 1949 až 1966 byl pedagogem na DAMU. Zemřel 15. března 1982 ve věku 78 let.
