Když hlodá skalpovaná lebka aneb Indiáni, jak je nechcete
Jsou komiksové řady, které sice vydávají velká mainstreamová nakladatelství, ale přesto se vymykají hlavnímu proudu. Bývají výjimečné jak tématem, tak pojetím. Takovými jsou i Skalpy elitního amerického scenáristy Jasona Aarona, který naturalisticky zachycuje realitu indiánské rezervace v novém tisíciletí. A není to hezký pohled.
Zapomeňte na ušlechtilého divocha, zapomeňte na bezzubého Karla Maye. Zejména na toho, protože jeho pojetí původních obyvatel severní Ameriky máme všichni zakořeněné hluboko v podvědomí. Zajisté někde v USA žijí Indiáni, kteří jsou s to protestovat proti zabrání posvátných pramenů bílým mužem (a které dokonce zcela nově podpoří americká veřejnost), ale většinou jsou rezervace špinavými dírami, kde bují drogové závislosti, prostituce a hazard, jenž je motorem předchozích dvou neřestí.
Právě takovou rezervací je i Aaronova Prérijní růže. Místo, kde charakterově velmi těžko uchopitelný kmenový náčelník Rudá vrána otevřel za krvavé peníze kasino, aby se jeho lidé měli konečně líp. Tím celý příběh začal. Teď v češtině vychází šestý díl Skalpů, Hlodání. Název odkazuje k duševnímu stavu hlavního hrdiny Dashiela Zlého koně, který je tajným agentem FBI vyšetřujícím Rudou vránu a záhadné vraždy federálních agentů ze 70. let, současně policistou pod velením Rudé vrány a k tomu ještě na drogách závislou troskou, jíž se stal během svého působení v rezervaci.
Zdá se, že děj eskaluje a už už se blíží vyvrcholení, protože z hrnce jménem Prérijní růže uniká tolik páry, že by si ji sousedé mohli splést s kouřovými signály. Hlavní hrdinové jsou nervózní, FBI cítí svou šanci a Dashielovi jde o krk, protože někdo prozradil, že v rezervaci je federální krysa. Přitom jsme šestým dílem teprve čerstvě vstoupili do druhé poloviny neskutečně barvitého vyprávění, které posouvá hranice komiksu. Kromě scenáristicky skvostného příběhu totiž popisuje i jedno z amerických tabu – nesplacený dluh vůči původnímu obyvatelstvu, které pod vlivem bílého muže přišlo nejen o nezávislost, ale i o hrdost.
A právě o ní Skalpy jsou. O snaze zvednout se ze země, i když se proti Indiánům evidentně spiknul celý svět, respektive jsou celému světu ukradení. Dostali svoje rezervace a licence na kasina a přísun alkoholu. Co víc by si mohli přát? Aaronův svět rudého muže není pěkný na pohled. Ale je fascinující. Chytne vás pod krkem a nepustí, dokud nezhltnete další díl.
Skalpy lze doporučit i těm, kdo komiksy nečtou a nemají s nimi mnoho zkušeností. Na seznámení s celým médiem jsou přímo ideální. Nenajdete v nich žádná komiksová klišé, nejsou patetické, a zároveň naplno využívají možnosti, které komiks nabízí. Kreslíř R. M. Guéra má výrazný rukopis, jeho vysoce kontrastní kresby skvěle zachycují atmosféru v rezervaci a vtahují čtenáře do děje.
Emoce, násilí, nečekané zvraty… To všechno ve Skalpech naleznete ve vrchovaté míře a budete netrpělivě čekat, kdy nakladatelství Crew (které se na zadní straně obálky chlubí, že vydává ty nejlepší světové komiksy už 20 let) vydá další díl. Stíhají dva ročně a toto tempo asi vydrží až do konce série, takže se v roce 2019 dozvíme, jak celý příběh skončil. Pokud vás však Skalpy uchvátí, čekat nemusíte – můžete si ze zahraničí objednat třeba luxusní edici v pevné vazbě, protože jiného než paperbackového vydání se v češtině bohužel nedočkáme.
