Alena Doláková z Hollywoodu: Můj LaLa Land nejen s Emmou Stoneovou
Mladá česká herečka Alena Doláková sice žije v L.A., o čemž každý týden píše na reflex.cz, ale někdy taky musí do Čech, kvůli práci. Jako třeba tenhle letní, lalalandový týden.
LaLa Land, film o hollywoodských snech, který posbíral snad všechny Oscary, jsem poprvé viděla ve velkém kině v Los Angeles. Na promítání tehdy přišla Emma Stoneová. V publiku byli herci z herecké asociace, lační po kousku třpytu hlavní hvězdy. Emma byla otevřená, vtipkovala a tvářila se, jako že hrát v takovém filmu je samozřejmost.
V LaLa Landu tancovali herci na autech v pověstné losangeleské zácpě a Emmina postava v závěru dostala hlavní roli v bijáku, co se měl natáčet v Paříži. Splnily se jí všechny sny. Opravdu?
Ležím u kamaráda na gauči v Praze a sledujeme LaLa Land na laptopu. Před pár dny jsem viděla nové představení v pražské Vile Štvanice a včera byla na holešovických Jatkách78. Obě inscenace byly skvělé. A co víc – zdejší, čeští herci, což je úžasné, se pravidelně vídají, sdílejí spolu životy. Jezdí po republice, půjčují si auta, hlídají si děti, zvou se na svatby a křty.
Jak je i mně příjemné nestát ve frontě na hollywoodské role, ale hrát v představení v Divadle v Celetné, jež mi bylo na nějakou dobu domovem. Jak je příjemné vidět autenticitu. Jak je osvěžující jet vlakem do Berlína, kde hollywoodský velikán Paul Haggis na mistrovské lekci mluví o tom, co obětoval své kariéře: „Pracoval jsem pět let jako stěhovák ledniček, abych posbíral kontakty… Když jsem zastavil dům, abych natočil svůj první film, netušil jsem, jestli uspěju…“ Zeptám se, co by poradil začínajícímu umělci. Haggis odpoví: „Dostaňte co nejdřív Oscara nebo dva. To pomáhá.“ Ano, Paul Haggis má dva Oscary. Emma Stoneová jeden.
Ale je tak zdravé koukat občas na film s někým, kdo vám neustále nevykládá o tom, jak chce uspět nebo kde už uspěl. Je skvělé, že se s vámi lidi baví, i když po vás nic nechtějí. Je báječné se jen tak projít po nábřeží v Praze a vzpomínat na ten slunečný blázinec, kde jste bez Oscara lůzr.
Je skvělé se na tu hollywoodskou bublinu LaLa Landu podívat občas z dálky, od nás. A uvědomit si, jak vtipně a lživě nedůležité to všechno je. Jsem vděčná, že tu možnost mám.
