Legendární zpěvačka Marta Kubišová slaví 75. narozeniny. V Českých Budějovicích zakončí svoji kariéru
Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí... Tak zní úvod ze zřejmě nejslavnější písně Marty Kubišové „Modlitba pro Martu“. Dnes tato legendární zpěvačka, jeden ze symbolů konce 60. let, ale i Sametové revoluce, slaví své 75. narozeniny. V tento den završí i svoji bohatou pěveckou kariéru svým úplně posledním koncertem v rodných Českých Budějovicích.
Marta Kubišová se narodila 1. listopadu 1942 do rodiny internisty. V roce 1952 se celá rodina přestěhovala do středočeských Poděbrad. Po absolvování místního gymnázia však nedostala odpovídající doporučení ke studiu na vysoké škole a proto nastoupila do zaměstnání v místních Poděbradských sklárnách.
Svou pěveckou kariéru Marta Kubišová začala s taneční kapelou, kterou dali dohromady muzikanti z lázeňského promenádního orchestru Poděbrady, a s níž v nedalekém Nymburce zpívala při odpoledních čajích. V září 1964 se dostala díky textaři a divadelníkovi Janu Schneiderovi do pražského divadla Rokoko. Záhy se začala objevovat i v televizi v pořadu Vysílá studio A. V prosinci 1965 začala spolupracovat s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou, kdy připravovali představení Čekání na slávu. V roce 1967 poprvé získala Zlatého slavíka. Zahrála si v několika filmech a televizních seriálech a byla považována za sexsymbol své éry.
O rok později vystoupala na první vrchol své popularity. Její píseň Modlitba pro Martu se stala po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy symbolem národního odporu. Zanedlouho Marta Kubišová společně s Vondráčkovou a Neckářem založili populární trio Golden Kids. V roce 1969 vyhrála svého druhého Zlatého slavíka a vdala se za režiséra Jana Němce. Tuto cenu opět vyhrála i v příštím roce, avšak musela si ji převzít v ústraní redakce časopisu Mladý svět kvůli začínající normalizaci.
Od února 1970 měla kvůli svým politickým postojům a projevům zakázanou uměleckou činnost. V roce 1971 v osmém měsíci těhotenství potratila a prožila klinickou smrt. Po manželově emigraci do USA a rozvodu s ním se Kubišová podruhé vdala za režiséra Jana Moravce. Podpisem Charty 77 (v letech 1977 a 1978 byla i jednou z jejích mluvčích) se její šikanování a sledování ze strany komunistické StB ještě stupňovalo. Přes všechen vnější tlak ji však potkala radostná událost a na začátku června 1979 se jí narodila dcera Kateřina.
Znovu na veřejnosti se objevila až po dlouhé době, a to když 10. prosince 1988 zazpívala československou hymnu na demonstraci při příležitosti výročí čtyřiceti let od vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. Její comeback do veřejného povědomí byl dovršen během Sametové revoluce, když 21. listopadu 1989 zpívala z balkonu Václavského náměstí svou Modlitbu pro Martu a státní hymnu.
Hned z kraje 90. let následoval velký návrat na koncertní pódia nejen v Československu, ale i v zahraničí. Její skladby jako „Hey, Jude“, „Magdaléna“, „Nechte zvony znít“, „Ring-o-ding“ či „Dobrodružství s bohem Panem“ začala opět ve velkém hrát všechna rádia a hudební nosiče s nimi šly na dračku.
Vedle toho začala Marta Kubišová od roku 1991 moderovat adventní koncerty a o rok později začala i s pořadem „Chcete mě?“, který hledá nové pány pro opuštěné psy. Nepříjemnou dohrou a kaňkou na slavné historii tria Golden Kids byl její soudní spor s Helenou Vondráčkovou kvůli údajně zmařenému turné této skupiny. Vondráčková, respektive agentura MM Praha jejího manžela Martina Michala, po své někdejší kolegyni z kapely požadovala odškodné 1,38 milionu korun. Teprve až v roce 2015 Ústavní soud dal Kubišové za pravdu a potvrdil, že nic platit nemusí.
Za svoje pěvecké umění, ale i lidskou statečnost Marta Kubišová obdržela 28. října 1995 od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaili Za zásluhy II. stupně. Svůj pěvecký um a nesmrtelné hity dnes tato Zlatá slavice naposledy předvede na beznadějně vyprodaném koncertě v Kulturním domě Vltava ve svých rodných Českých Budějovicích.
