Poslední z Aporveru, nejdražší český snímek všech dob, nikdy nevznikl. Kde je 240 milionů korun?
Poslední z Aporveru se měl stát českým Nekonečným příběhem, odpovědí na Letopisy Narnie, poctou mistru animace Karlu Zemanovi. Po deseti letech práce je výsledkem nedodělek, insolvenční řízení vedené s autorskou společností a fůra dluhů. Reflex hovořil s producentem a režisérem Tomášem Krejčím, získal pár neveřejných dokumentů a podíval se na causu důkladněji v novém čísle, které vyšlo právě dnes, 16. listopadu.
Snímek měl být ještě o deset milionů dražší než dosavadní nejdražší český film, Svěrákův Tmavomodrý svět (2001). S velkou pravděpodobností však nikdy nevznikne. Představu o zamýšlené dětské fantasy si můžete udělat na základě dva roky starého, osmdesátiminutového dokumentu bulharské režisérky Any Prodanové Nekonečný příběh Posledního z Aporveru. Pozor ale: tenhle „film o filmu“ si režisér Tomáš Krejčí sám distribuoval a ochotně a dlouze hovořil na kameru, tudíž rozhodně nečekejte vyjádření věřitelů, kriminálky (která má případ na stole), soudních znalců nebo koproducentů přivedených na buben.
První zmínka o filmu se v českých médiích objevuje 10. dubna 2006, kdy Mirka Spáčilová v deníku Mladá fronta konstatuje v článku o lákavých filmových projektech, že „velké očekávání budí Poslední děti z Aporveru, které režisér Tomáš Krejčí charakterizuje jako celovečerní trikový film ve stylu děl Karla Zemana. Vyprávějí o dívce Maysu a chlapci Ryblim, kteří zachrání planetu Aporver před silami zla. Výtvarníky jsou kromě Ondřeje Nekvasila, který se podílel na Dětech duny, Ondřej Mašek a Josef Sodomka, spolutvůrci divadelních představení bratří Formanů. Hudbu napsal Ondřej Brousek a epizodní roli filmaři nabídli autorovi Zeměplochy Terrymu Pratchettovi – zatím bez odezvy. Datum premiéry: listopad 2007.“
Tomáši Krejčímu bylo tou dobou šestadvacet let a neměl za sebou nic moc; přesto dokázal získat od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie formou pobídek 48 milionů korun a k nim 18 milionů od České televize (což dohromady dodnes značně převyšuje průměrný rozpočet tuzemského celovečerního filmu). Krejčího charismatičnost zdůrazňují mnozí, stejně jako jeho absenci zkušeností jak s vedením herců, tak s vedením účetnictví a nezměrnou ambicióznost a nerealističnost jeho plánů. Ostatně už v půli roku 2008 Týdeník Televize hlásí, že „režisér seriálů Horákovi a Redakce Tomáš Krejčí (…) plánuje natáčení Kruanovy cesty podle legendárního komiksu ABC“ a v květnu 2009 Krejčí ke Kruanovi přidává svůj další producentský projekt údajně za 130 milionů korun, Válku s mloky. Prý v režii Agnieszky Hollandové…
Ve věci Posledního z Aporveru Krejčí ambiciózně myslel i na soundtrack, pro nějž oslovil mimo jiné Markétu Irglovou (její píseň si poslechněte zde), Lenku Dusilovou nebo Moniku Načevu, a na knihu (publikace Srdce Aporveru od Davida Šenka má v nakladatelství Fragment vyjít šest let po původním plánu, v lednu 2018). K tomu všemu měla vzniknout interaktivní kniha pro tablety, na niž autoři vybírali 60 tisíc korun přes crowdfundingový server Hithit. Nevybrali ani polovinu – přispěvatelé si možná řekli, že když někdo disponuje dvousetmilionovým rozpočtem, netřeba mu přisypávat. Je ale fakt, že když slyšíte Markétu Irglovou a Jana Ungera za doprovodu smyčcového kvarteta a kapely Zrní zpívat tu nádhernou titulní píseň, uvěříte, že i tvůrci sami věřili a že nešlo o prvoplánový tunel (jak naznačuje část účetnictví snímku z let 2010 a 2011, již má Reflex k dispozici). I když bezpochyby podnikali zjevné nesmysly – Tomáš Krejčí se v létě 2011, tedy tři a půl roku po předpokládané premiéře, jejíž datum se ještě mnohokrát změní, rozhodl film předělat do 3D (což je drahý špás za desítky milionů) a roku 2012, tři roky po začátku natáčení, se štábem odletěl na dotáčky mraků (!) na Havaj…
Momentálně věc řeší kriminální policie a podezření na dotační podvod stále není potvrzeno – ale ani vyvráceno. Režisér Tomáš Krejčí ovšem stále tvrdí, že snímek vznikne. „Máme připravený celý film,“ řekl Reflexu před dvěma týdny. „Celý film je natočený, celý film je nakreslený, ta největší práce je udělaná. Ten film jsem nepustil ven jen proto, že některé záběry nemají implementované všechny vrstvy, které jsou podle mě klíčové pro to, aby film vypadal, jak má. Aporveru už chybí jen takový ten final polish. Kdybych sehnal navíc cash flow na dalších osm lidí, co by teď mohli nastoupit, tak za čtyři měsíce je film hotový.“
Chcete-li znát podrobnosti celé kauzy, přečtěte si o ní vydatných pět stran v novém Reflexu, který vyšel 16. listopadu.
