Metanol vyřešen: Česká televize vyrobila výtečný film!
Všichni víme, že na sociálních sítích fungují především názory překvapivé, šokující, protiproudní, a tak jeden vezu: Česká televize zprocesovala plnotučný filmový zážitek, který by bez uzardění mohla promítat jakákoli zahraniční stanice. Samozřejmě, otázkou zůstává, nakolik kosmopolitní je jeho téma – zda je obří blbost moravskoslezských pachatelů, provázející metanolovou aféru z roku 2012, uvěřitelná i jinde než v naší domovině. Jakkoli je zachycená pravdivě a autenticky.
Zatímco v prvním díle televizního filmu Metanol režisérky Terezy Kopáčové a scenáristky Lenky Szántó se hrála skutková podstata činu, v tom druhém přichází na řadu vyšetření. Na drama je založeno už z faktické podstaty. Vyšetřovatelé stojí před Sophiinou volnou – hledat dřív pachatele, anebo flašky, které dali do oběhu? Obětí přibývá, tým policistů se ocitá pod tlakem. Bojuje s časem, problematikou, jejíž obludnost pochopí až za pochodu a únavou, která plodí podrážděnost a lidsky pochopitelné excesy.
Asi proto toleruju někdy až „šíleně“ ambivalentní vztah dvojice hlavních vyšetřovatelů, jejichž chování je mnohdy na hranici laikem tušené profesionality. Ale konečně, ona hranice během tohoto výjimečného případu zjevně rozostřena byla, z čehož vyvěrá i atraktivita a neklid druhého dílu. Podstatné je, že uvěřím, že to takto být mohlo. Z průsaků do banálního, bezmocného lidství čiší život.
Hlavním trumfem vyprávění je jeho spád, ekonomičnost, vědomí toho, co je podstatné, a rovněž vynalézavá názornost, která nám dává šanci jít s příběhem. Stačí málo: nakreslený sud na flipchartu, plnící se dohledaným alkoholem.
I díky pečlivé literární a dramaturgické přípravě, která prý trvala několik let, mohla režisérka ze zhusta úřednické kauzy vykopat plastický obraz případu plného funkčních režijních nápadů. Kopáčová si podržela všechno, co jsme registrovali v prvním dílu – suverénní vedení herců, způsob snímání, který herce svou blízkostí doslova ždímá z emocí, a pečlivě promyšlené obrazy. Ať jsou to povedené scény výslechů, svícené jako velké divadelní představení, anebo vrcholná scéna objevení tajného skladu s chybějícím alkoholem.
Jestli má hrůzyplný příběh o lidské hamižnosti, jehož pointa (dostat se pod padesát korun za litr) je vážně skličující, nějaké světlo, pak je to fakt, že mohl vzniknout tenhle povedený film.
