Události, obránci a zrada z osmatřicátého ve výpravném vydání
Brněnské nakladatelství Extra Publishing se zaměřuje na vydávání reprezentativních publikací věnovaných naší historii. Už předešlými, a dodejme, že velmi úspěšnými svazky První republika 1918–1938 a Protektorát 1939–1945 dokázalo, že zvládne i náročné projekty.
Nejinak dopadl jeho zatím poslední titul: MOBILISACE 1938 – Události, obránci, zrada (to s ve slově mobilisace není tisková chyba, ale zjevná snaha přiblížit dílo co nejvíce dobovým reáliím), vydaný v redakci Martina Brabce, Alexandra Brummera, Václava Kašky a Pavla Pospíšila a v grafické úpravě (hrající u takhle výpravné publikace nezastupitelnou úlohu) Michala Bártů. Mobilisace 1938 vychází právě v těchto dnech a na pultech se má postupně objevovat tak, aby byla všude k dostání 23. září, tedy v den 80. výročí vyhlášení všeobecné mobilizace československé armády.
Odhodlání, naděje, ale vzápětí zoufalství
Dlužno podotknout, že letos sice již vyšlo několik svazků na dané téma, ale velkorysostí pojetí, důkladností, hloubkou a rozmanitostí zvolených témat v rámci jednoho z krizových „osmičkových“ roků naší historie se tomuto titulu vyrovnat nemohou. Stejně jako u předešlých monumentálních svazků zůstala zachována původní koncepce, a Mobilisaci tudíž zdobí 42 vložených kopií jedinečných dokumentů inkriminovaného období, což vás doslova přenese do osudového osmatřicátého roku, plného odhodlání, nadějí, ale vzápětí zoufalství a beznaděje.
Armáda v krizi
Ačkoli kniha nese název Mobilisace 1938, neomezuje se pouze na krátké období jednoho týdne vtěsnané mezi 23. září, tedy vyhlášení mobilizace, a 30. září, datum přijetí potupného mnichovského diktátu, nýbrž neopomíjí ani medailónky hlavních protagonistů. Můžeme si prolistovat vojenskou knížku, prohlédnout si mapu zachycující národnostní složení první republiky, dočteme se o poměru sil mezi německou a československou armádou během zářijové krize (autoři správně upozorňují na odlišnost čísel uváděných v odborné literatuře, bohužel však nevyužili zatím nejpodrobnější, nejdůkladnější a nejvěrohodnější studie Jana Angera Čs. armáda v září 1938, vydané roku 1992 ve sborníku Rok 1938: Mohli jsme se bránit?), seznámíme se s našimi letouny i opevněním.
Měli jsme se bránit?
Jak známo, jsou některá zásadní témata, na něž je v hospodě každý odborník. Nepočítáme-li fotbal a nejnověji rovněž uprchlickou krizi, pak k nim nesporně patří ona nesčetněkrát kladená, možno říci až kruciální otázka: Mohli (či měli?) jsme se bránit? Co člověk, to jiný názor. Autoři recenzovaného díla svůj pohled nikomu nevnucují, což je sympatické; čtenářovu pozornost upoutají maximálně možným přiblížením atmosféry doby. Tohoto úkolu se zhostili se ctí a bravurou, za což si zaslouží uznání a přání, aby i následující avizované svazky nesly takovou pečeť profesionality a kvality. Opravdové zájemce o naše dějiny snad neodradí ani zákonitě vysoká cena. Odvedené práci totiž odpovídá.
