Bezva záběry pod sukně: Zapomeňte na Valentýna, slavte Batmanův den s Marinim
Pochopitelně že Valentýn potřebuje vyvážit komerčním svátkem pro muže. Rukavici zvedlo nakladatelství DC a na 15. září vyhlásilo Batmanův den. Ano. Přímo vidíme ty pozitivní emoce ve vašich tvářích. Tisíckrát lepší než bonboniéry se srdíčky jsou zlevněné komiksy s netopýřím mužem! A s nimi pochopitelně novinky.
Celosvětová akce se slaví i v českých komiksových obchodech a nakladatelství Crew dokonce připravilo batmanovskou novinku Batman: Můj temný princ, sólovku italského kreslíře Enrika Mariniho, který se vrhl do Gothamu s vervou zkušeného komiksového tvůrce, co konečně dostal šanci, na jakou čekal celý život. Marini u nás není neznámý, už v roce 2004 u nás vycházela jeho série Gipsy, která ovšem skončila neslavně. V Levných knihách. Marini se však od té doby kresebně podstatně posunul, a navíc si tentokrát i scénář obstaral sám.
Gotham plný veselých barviček
Příběh Můj temný princ sbírá chválu u kritiků i čtenářů, všichni vyzdvihují skvělou kresbu, filmový styl vyprávění a kvalitní příběh. Což o to, první dvě kritéria jsou pravdivá. Na Mariniho Gotham, temný, ale zároveň plný veselých barviček, je radost pohledět. Jeho scenérie temného města lahodí oku, kresba je dynamická, až si můžete hlavu ukroutit (a rádi)… Ale příběh má jeden problém. Marini se nedokázal rozhodnout, jestli půjde o grotesku, nebo o psychologický thriller, který dožene Batmana na samý kraj možností.
A to je potíž. Marini balancuje mezi oběma polohami; v obou je vlastně dobrý, ale dohromady to nefunguje, stejně jako nefungoval poslední filmový Thor, který by se dal asi nejlépe popsat jako komedie o pádu Ásgardu.
Harley, amore mio!
Na to, aby se Mariniho příběh zařadil do batmanovského kánonu, je psaný příliš lehkým perem. Přitom samotná myšlenka není marná – v médiích se objeví žena, která tvrdí, že otcem její devítileté dcery je milionář Bruce Wayne! Než se Batman stihne situaci postavit čelem, unese dotyčné dítko Joker. Proč? Protože chce Waynea přinutit, aby místo něj sehnal narozeninový dárek pro Jokerovu ujetou lásku Harley Quinnovou.
Jak vidno, Ital se v Marinim nezapře (nepomohlo ani to, že se narodil ve Švýcarsku). Brát vážně příběh s takovou motivací je obtížné. A když už ho tedy vezmete na milost (té nadsázky je ale stejně moc), přijde naprosto nečekaná pointa. Neradujte se. Nezmění nahlížení na Mariniho tango s Batmanem k lepšímu. Naopak jen potvrdí, že je to celé skvěle nakreslená trivialitka.
Cože? Skvěle nakreslená trivialitka?
Ale pro fanoušky na Batmanův den dobrý. To zase jo. Zejména když dodáme, že Marini do příběhu neopomněl přidat ani Catwoman a ženská těla v pohybu mu vážně jdou (nejspíš proto, že je to Ital). Obdobně dobře se dívá na samotnou Harley, takže k filmovým záběrům si můžete přidat i bezva záběry pod sukně.
Shrnuto a podtrženo – není to jeden z nejlepších Batmanů posledních let. Ani omylem. Ale rozhodně je z nejlíbivějších. Dokonce je to možná jeden z těch Batmanů, kteří můžou ke komiksu přitáhnout nové čtenáře. Jednoduchý, krásně kreslený, v jediné knize. Jenže temnota je prostě jinde.
