Lovec čarodějnic a hustej Humr aneb Když není Hellboy, taky dobrý!
V nakladatelství Comics Centrum si stěžují: „Když jsme začínali vydávat Hellboye, nemohli jsme tušit, že jednou bude mít celé universum víc než padesát knih!“ Plodný autor je požehnání vydavatele, ale v případě Mika Mignoly je poněkud obtížné udržet krok. V českém jazyce právě vyšly první knihy komiksových řad Lovec čarodějnic a Humr Johnson.
Asi nejstrašnější na Mikovi Mignolovi není jeho nadprodukce, ale skutečnost, že všechny jeho komiksy jsou skvěle řemeslně odvedené, zábavné – tedy pokud máte rádi ten správný druh braku – a dohromady se doplňují. Čili ano, některé z nich si pořizovat nemusíte, ale odkazy v ostatních jeho knihách, které nepochopíte, vás budou štvát.
Poslední překlad Jana Kantůrka
Až do tohoto měsíce jsme ze stránek Hellboye matně tušili, že existuje nějaký Humr Johnson, který zápasil s nacisty a nadpřirozenem ještě předtím, než se objevil chlapec z pekla. Někdo si možná dokonce vzpomene na sira Edwarda Greye, jenž byl „lovcem čarodějnic“ samotné královny Viktorie, i o něm kdesi padla zmínka… Ale že jim autor jednou věnuje celou komiksovou řadu?
A teď vycházejí i v českém znění. Lovce čarodějnic s podtitulem Ve službách andělů, temný viktoriánský příběh o Dutozemi, Hyperborejcích a tajných okultních řádech, stihl dokonce ještě přeložit Jan Kantůrek. Mignola i zde vytěžuje z dobové literatury, co má nejraději. Spolek gentlemanů se vypravil do Afriky, kde objevil prastaré opuštěné město. Z něj přivezli podivné kosti humanoidní bytosti – která nejspíše obživla a zmíněné pány začala vraždit.
Ideální nastavení, dobová klišé a narážky protřepané, ale nemíchané ve správném poměru (hlavní hrdina podle všeho už v mládí pomáhal v Baskervillu s jakýmsi psem), média, londýnská lůza, syfilidou poznamenané coury i pánové z vyšších kruhů a živoucí předobraz Gullivera. Když přičteme skvělý mignolovský vizuál – ovšem kresbu si vzal na starosti Ben Stenbeck, kterého známe z již vycházející řady Baltimore – dostanete to, co mají mazlíčci rádi.
Humr vs. Hitler
Humr Johnson (Železný Prométheus) je z jiné epochy. Amerika ještě nevstoupila do války, ale Hitlerovi agenti řádí po celých Státech. A Johnson s nimi bojuje. A s nadpřirozenem pochopitelně také. Zápletka je jednoduchá – americký vědec ochočil záhadnou božskou sílu a všichni (Němci i podivný Asiat s magickými schopnostmi) se mu ji snaží ukrást. A Humr se jim v nekalostech snaží zabránit.
Podobně jako kdysi v počátcích Hellboye autor nevysvětluje, kdo jsou jeho hrdinové, odkud a kam kráčejí. Servíruje z kontextu vytržené příběhy, které začínají dávat smysl v širším záběru pekelně se rozrůstajícího univerza. Zatím se ale zdá, že M. M. ví, co dělá, a všechno má pod kontrolou. Snad to tak zůstane.
Naprostá spatlanina? Jo!
Zábavná je u obou nových sérií zejména schopnost autora dokonale se držet stylu doby. Edward Grey klade důraz na jazykovou stránku a delší dialogy, Humr Johnson je naprostá spatlanina, ve které akce stíhá akci a hlavní hrdina přežívá i ty nejstrašnější detonace. Mignola vlastně nepostupuje jinak než Alan Moore ve své Lize výjimečných, jen si své hrdiny vymýšlí sám a nevypůjčuje si je odjinud. Ovšem míra poučenosti není o nic menší než u Moora. Obě knihy je radost číst. I když jde jen o guilty pleasures.
V češtině máme zatím třináct knih Hellboye, dvě v próze (ty číst nemusíte), osm knih Ú.P.V.O. a teď další dvě. Ještě nejsme ani v polovině… Pro úplnost, zde naleznete návod ke čtení Hellboye, aktuální pro letošek.
