Exit West: Oceňovaný román pákistánského autora o uprchlících doporučuje i Barack Obama
Nad románem původem pákistánského autora Mohsina Hamida Exit West, který loni nechyběl v užším výběru Man Booker Prize, tanou otázky již při pokusu vřazení do žánru. Autor sepsal ve svém nejnovějším, v pořadí čtvrtém románu příběh mileneckého páru z Orientu, který společně uteče před válkou ve své rodné zemi (muslimské) do světa (bohatšího). Tam se po několika peripetiích milenci Saíd a Nadia rozejdou a nakonec se, již v době míru, setkají ve své vlasti.
Román o migraci a o lásce
Hodnověrnost Hamidova příběhu se ztrácí v utopickém detailu: s davy dalších uprchlíci vcházejí do mírového světa jakýmisi magickými „Dveřmi“, což má být fantastická metafora přechodu na jejich pouti ke svobodě. Jako alegorie dobré, ale z hlediska reality dneška nedostačující. Víme přece, že uprchlíci nepřicházejí „Dveřmi“ z nějakého meziprostoru Třináctého rozměru, ale mají za sebou cestu z válečných oblastí, plnou nebezpečí, strádání a smrti, přes písečné pásy Sahelu a pustiny předního Orientu, přes Středozemní moře, napresovaní v nafukovacích kocábkách, že jsou okrádáni, zneužíváni, znásilňováni, vražděni, že mizejí v „otrockých domech“ a věznicích... a nikde žádné „Dveře“ ke svobodě! Realita předčí fantasy. Mohsin Hamid nás uvádí do dystopie, činí skutečnost uměleckou a chce ji tím ovládnout. Možná se mu to podaří.
Koktejl pro Jamese Bonda
Víme také, že válka v Orientu nespadla z nebe, ale nastala jako důsledek více faktorů: jednou z příčin byly vlády autoritářských režimů a dynastií v uplynulých sedmdesáti letech po konci druhé světové války, rozpad koloniálního panství evropských velmocí, především Francie a Velké Británie, spolu se vznikem nových tržních vztahů na trhu s ropou. K tomu připočtěme radikální džihádistický směr islámu, neštítící se teroru proti bezbranným civilistům, obchodní zájmy ropných velmocí a šejků, současnost propojených ekonomik a prosazování zájmů ozbrojenou silou, potažmo dílčí konkurenční vztahy namísto vztahů mírových celoplanetárních kooperačních. Výsledkem jest koktejl, který by neodmítl ani James Bond, než by vskočil do svého ferrari či kýhofáro nyní túruje.
Orient – Středozemí – Velká Británie
Děj ani ne dvousetstránkového románu Exit West, který v překladu Markéty Musilové vydal Odeon ve své výběrové edici Světová knihovna, probíhá na ose Orient – Středozemí – Velká Británie (ano, pro fanoušky je tam i Londýn, kde autor několik let pobýval), v Kalifornii a znovu v jasech Orientu. Protože téma exilu v současné literatuře mimoděk sleduji, dovolím si srovnání s jiným příběhem na totéž téma, s loni česky vydaným románem Stan pro jednoho Alena Meškoviče, pro změnu situovaným do Dánska. Mešković realisticky zachycuje strázně života mladíka v azylové zemi, obtíže s integrací, trápení dospívání, rozpor mezi vzpomínkami na vlast a životem v nové domovině, tu „ jízdu na hřbetě dvou koní“ s vroucností prožitku a rockovou inspirací.
Prezident USA doporučuje!
V zahraničí velmi chválený Exit West působí jako paraliterární hybrid skutečnosti a science-fiction. Je dobře, že Mohsin Hamid literárně upozornil na téma uprchlického exodu. Je už delší dobu na pořadu dne; možná i to je důvodem, proč podle románu zřejmě vznikne film v režii Mortena Tylduma (Lovci hlav, Pasažéři aj.). Román ostatně ve svém rok starém seznamu „nejlepších knih, co jsem v roce 2017 přečet“, neopomněl zmínit ani někdejší prezident USA Barack Obama.
