Zatím dobrý je jako hektický, krvavý běh dlouhou nocí. Jak víme, nebyla krátká
Historie bratrů Mašínů a jejich skupiny, kteří jako jedni z mála pojali počátkem 50. let odboj proti komunistickému režimu jako regulerní válku, se právem stala jedním z nejdramatičtějších českých příběhů 20. století. Zasloužila by si mezinárodní velkofilm spíše než Jan Žižka, ale zatím máme aspoň knihu – a teď komiks.
Jan Novák, zručný spisovatel a scenárista, nebyl první, kdo se osudy Mašínů zabýval, ale jako první uchopil látku žánrově jako thriller. Jeho kniha Zatím dobrý je tlustý špalek, který zhltnete jedním dechem. Vrhne vás do děje a protáhne spolu s odbojovou skupinou dlouhým pochodem za svobodou, který připomínal boj Sparťanů proti perské přesile. Hrstka dobře cvičených, zdatných mužů směřujících po nocích k Západnímu Berlínu proti české policii a potom stovkám německých vojáků. Příběh strhující, nejednoznačný, krvavý a dodnes nenacházející v české společnosti konsensus.
Brutální výslechy a uranový důl
Na komiksové vydání téhož se spojila hned dvě velká vydavatelství Paseka a Argo. Novákova scénáře se nakonec ujal prověřený Jaromír 99, i když ve hře byl prý třeba i Honza Bažant. Jaromírova výtvarná linka je ovšem poněkud pietnější, a navíc již s Novákem spolupracovali před dvěma lety na komiksovém zpracování životopisu olympionika Zátopka.
Linie vyprávění sice trochu skáče v čase, ale jinak nasazuje od počátku kvapíkové tempo, ze kterého už nevypadne. Není to tedy četba na poklidné trávení vánočních svátků. Nejprve brutální výslechy v celách české policie a uranový důl. Na druhou stranu promluvové bubliny mohou lidem, kteří v sobě cítí hořkost z tlusté čáry za minulostí, přinášet potěšení v nadávkách na „komouše“, kterými hrdinové zrovna nešetří. Nezůstane u nadávek, odbojáři se nerozpakují sahat na životy. Ostatně jsou syny slavného vojenského generála, mají válečný stav tak nějak v krvi.
Je to let temnotou připomínající onen proslulý vtip o sebevrahovi, který po skoku ze střechy mrakodrapu říkal v každém patře „zatím dobrý“. Bratři Mašíni naštěstí nedopadli tak tvrdě, jejich „zatím dobrý“ jim vydrželo podstatně déle.
Jaromír 99 je jemnější než Frank Miller
Výtvarník již několikrát osvědčil, že má velmi dobrou výbavu pro příběhy z minulosti. Jeho německým expresionismem líznutý styl se dobře snáší s retro tematikou, místy probleskne i druhý zjevný inspirátor – Frank Miller a jeho cyklus Sin City. Oproti takovému Millerovi je ale Jaromír 99 jemnější, místy – nebojme se použít toho slova – dokonce líbivý. Pevná, elegantní linie kresby popravdě s hyperdynamickým dějem tak úplně krok nedrží, to ale vyvažují výše zmíněné kvality. Sporná je také (ne)schopnost kreslíře odstínit rysy jednotlivých obličejů. Když zachycuje samé mladší, podobně učesané muže, nemusí si čtenář být zrovna jist, kdo právě hovoří.
S šarmem decentního voajéra
Novákovi se vesměs dobře daří držet specifickou dobovou mluvu v textových bublinách a když je třeba, nechávat promlouvat jen mlčenlivé obrazy bez textu. Dějem nás provede s jistotou zkušeného převaděče a k občasným erotickým scénám se přitočí s šarmem decentního voajéra. Snad jen jednou máme pocit, že jistou senzacechtivost neudržel na uzdě a překročil meze: když jde jeden z bratrů souložit se svou dívkou do kina na budovatelský film, který zaručuje prázdný sál, hledí přímo během aktu na filmový týdeník zaznamenávající probíhající soud s Miladou Horákovou.
Také samotný závěr se nepovedlo nijak vypravěčsky vypointovat. Jinak ale Zatím dobrý bude jistě patřit v letošní komiksové úrodě do kategorie „víc než dobrý“.
