Vůdcovy vodovky, nacistické dálnice a podobně: Třetí říše přitahuje pozornost i 73 let po svém zániku
Je až s podivem, že i bezmála tři čtvrtě století od konce nejkrvavější války všech dob neutuchá zájem o vše spojené s ní, a především s temnou érou jejího původce: nacistického Německa. V televizi běží všemožné dokumenty a nakladatelství se předhánějí ve vydávání různých memoárů či v popisu klíčových bitev druhé světové války nebo medailónků jejích protagonistů.
Pražské nakladatelství Mladá fronta sice nezůstalo pozadu, pokud jde o tento boom, přičtěme mu však k dobru, že zvolilo neortodoxní přístup. Vydalo totiž knihu Třetí říše ve 100 objektech renomovaného britského historika specializujícího se na dané období – Rogera Moorhouse. Našim čtenářům není neznámý, neboť v českém překladu už vyšly jeho tituly Atentáty na Hitlera: Spiklenci, vrahové a diktátor, který unikl smrti a Aliance mezi ďábly: Hitlerův pakt se Stalinem 1939–1941.
Vůdcův kartáček na knír a Göringova jedovka
Moorhouse přistoupil v Třetí říši k dané problematice poctivě, z gruntu a tak, aby zvídavcům přiblížil nejrozmanitější reálie nacistického Německa: od Vůdcových akvarelových barev a stranické legitimace či kartáčku na jeho pověstný fešácký knír až po zbraně a toaleťák Wehrmachtu, architekturu, pervitin, přídělový lístkový systém, koncentráky, Židy či velkoadmirálskou hůl Karla Dönitze. To vše symbolicky uzavírá pojednání o kapsli na jed říšského maršála Hermanna Göringa, jehož požitím někdejší šéf Luftwaffe, který za první světové války proslul s 22 sestřely coby stíhací eso, ukončil svůj život, aby unikl rozsudku norimberského tribunálu.
Právě pestrost a široká škála popisovaných témat činí z Třetí říše ve 100 objektech velice cennou příručku. Dozvíme se například, že proslulá stíhačka Messerschmitt Bf 109 zničila víc letadel než jakýkoli jiný letoun kteréhokoli jiného státu za druhé světové války, můžeme si pobrukovat a zkusit mašírovat na melodii Písně Horsta Wessela, vžít se do pocitů Němců poslouchajících hlásnou troubu goebbelsovské propagandy – rozhlas –, podle libosti si předpisově zahajlovat (samozřejmě jenom v soukromí!), začíst se do posledního vydání novin Vorwärts, přispět do kasičky na zimní pomoc, hodit se do gala v uniformě Hitlerjugend, ale také se po absolvování martyria na D1 závistivě pokochat symbolem báječné technokratické budoucnosti: masovou výstavbou dálniční sítě, u jejíhož zrodu v Německu nacisté bezesporu stáli a která je o mnoho desetiletí přežila, aby sloužila všem.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava
Nevšední publikaci vybavil předmluvou Richard Overy, uznávaný britský odborník na historii třetí říše a druhé světové války obecně. Nakladatelství Mladá fronta je třeba poděkovat za to, že při vydání této knihy přihlédlo k nezbytnosti vzít ohled rovněž na domácí reálie a doplnilo ji heslem o vzniku Protektorátu Čechy a Morava, jehož 80. výročí si letos v březnu připomeneme. I když je to na rozdíl od stého výročí vzniku Československé republiky výročí hodně smutné.
