Dagmar Pecková: Umělec musí mít pokoru. Má méně prezentovat sebe, více dílo, které na jevišti vytváří
Zářivá hvězda nejen naší operní scény, Dagmar Pecková, obdržela v roce 1999 za roli v Bizetově Carmen, inscenované na scéně Národního divadla, Cenu Thálie v oboru opera. A jako by jí energická role Carmen byla předurčena – v roce 2015 vydala ve vydavatelství Supraphon album Hříšnice s áriemi osudových hrdinek, jako jsou Máří Magdalena, Herodiada, Dalila, Médea, Elektra či Salomé. Mezi její nejvýznamnější nahrávky patří CD s písněmi Gustava Mahlera a s áriemi Wolfganga Amadea Mozarta.
Jako studentka se Dagmar Pecková na konzervatoř dostala sice až na druhý pokus, ale následná angažmá v Drážďanech a Berlíně ji katapultovala mezi světové hvězdy. Díky tomu koncertovala na prestižních mezinárodních hudebních festivalech i operních scénách pod vedením uznávaných a slavných světových dirigentů. Přestože Dagmar Pecková nyní žije v Německu, vrací se ráda do rodné země.
To dokazuje i poslední vánoční turné v prosinci 2018, na kterém se souborem Musica Bohemica pod vedením dirigenta Jaroslava Krčka propagovala novou desku Nativitas (Zrození). Program byl sestavený z nejkrásnějších českých a moravských vánočních koled a písní staré Evropy.
V poslední době se věnuje i vlastním projektům. Její představení Wanted! je pozváno 1. března na mezinárodní festival Kurta Weilla v Desavě, připravuje se na trojkoncerty se Spirituál kvintetem a Hradišťanem a natáčení nového CD s původní tvorbou skladatele Darka Krále (obrazy světových impresionistů ve vokálním pojetí). A aby toho nebylo málo, pořádá třetím rokem v Chrudimi vlastní hudební festival Zlatá Pecka. Letos proběhne opět na konci léta a téma letošního festivalu bude Rusalka. Od klasického koncertního pojetí až po zpracování daného tématu divadlem Ypsilon.
Mezzosopranistce Dagmar Peckové jsme položili naše tři tradiční otázky.
Co vás na hudbě přitahuje?
Hudba je pro mě čistě emotivní záležitost. Každý má ovšem emoce nastaveny jinak... proto je posuzování a vnímání hudby pro každého ojedinělý a nepřenosný zážitek.
Máte nějakou vizi, za kterou směřujete, nebo necháváte hudbu ze sebe jen impulsívně plynout?
Podle mě je každý umělec, ať už hudebník, nebo zpěvák, médium mezi autorem a posluchačem. Právě jeho emotivní vnímání i přenos na publikum jsou velmi důležité... umělec není nic míň, ale také nic víc... a pokora v přístupu k interpretovanému dílu je snad to nejdůležitější! Méně prezentovat sebe, více dílo, které zrovna na jevišti vytvářím... Tím se snažím řídit už 38 let, co stojím na jevišti. A jsem za to bohu vděčná.
Co vás poslední dobou nejvíce zaujalo? (Co doporučujete k poslechu?)
Owen McCafferty Jak zabít komika v divadle Ungelt. Divadelní hra naprosto přesně popisuje umělecký sebezničující vývoj osobnosti, která vloží vše, co má, do rukou „zkušeného“ manažera a nechá se vláčet od snahy zalíbit se každému ke strašným koncům vyhoření a zapomnění... trochu jsem se v tom poznala...
