Milan Tesař pokřtil novou knihu. Volané číslo existuje, tvrdí vedoucí kulturního oddělení Reflexu
„Chtěl bych vás poprosit, abyste si zapnuli své mobilní telefony – o ty tu totiž půjde především,“ pronesl na Světě knihy dnes po jedné hodině odpolední Milan Tesař z pódia téměř plného sálu. Většinou nás v divadlech a kinech prosí o vypnutí našich elektronických prodloužených rukou, ovšem tady, na Světě knihy, se právě křtí knížka mobilních povídek s názvem Volané číslo existuje.
Milan Tesař, který je redaktorem vašeho oblíbeného týdeníku už třicet let, je spoluautorem legendárního komiksu Zelený Raoul a, a to se málo ví, jedním z duchovních otců České sody, se ve své „humanistické fantasy“ Volané číslo existuje zaobírá tak profánními hrdiny, jako jsou mobily. A jak upozornila jedna z kmoter knihy, herečka Jitka Ježková, „konečně si o mobilních telefonech přečtete něco pozitivního“.
Jak tyhlety mašinky fungujou?
„Já jsem nikdy nepobral hlavou, jak tyhlety mašinky fungujou,“ přiznává se Milan Tesař jako už tolik humanitně vzdělaných lidí před ním. A proto si svět omnipotentního udělátka zjednodušil, aby ho pochopil, a s ním i čtenáři, když se v povídkách právě vydaných nakladatelstvím Ikar ptá, co se asi děje v mobilním telefonu, když někomu voláte. Nebo když ze seznamu mažete nějaké číslo. Nebo když zrovna datlujete esemesku.
Svět za displejem okupovaný našimi uloženými telefonními čísly je v Mildově podání přehledný, optimistický, ba růžový; za všechno v něm zodpovídá barman Červený, který roznáší jídlo a pití v kavárně Kontakty.
„Ta je srdcem každého mobilu, do nějž telefonní čísla přicházejí ze stejných pohnutek jako děti na tento svět – buď z nějaké potřeby, anebo z lásky. Jakmile si je jednou uložíme, začnou popíjet drinky barmana Červeného, tančit na písničky od kapely Zvonění, obdivovat tajemnou krásku z hlasové schránky a sledovat mazače, kterak každou vaši SMS poctivě vylepí na obrazovku mobilu. Čísla mají podobně jako lidé své poslání ve vymezeném čase. I ona prožívají hvězdné hodiny, zprostředkují-li dobrou zprávu, i na ně padá chandra, pokud je nikdo dlouho nevytáčí. To si pak přijdou neužitečná a dostanou strach, že je vymažeme. Jednou k tomu možná dojde, ale do té doby s námi budou ze své kavárny sdílet osud, všechna ta porozumění i nedorozumění, všechny ty smutné, šťastné i značně bizarní okamžiky našich životů.“
Vyměnil Boha za Mobila
Jitka Ježková (jež mimochodem v Divadle Na Fidlovačce aktuálně hraje v Tesařově komedii z novinářského prostředí s názvem Výjimečný stav) přečetla pár ukázek z knížky a na španělku ji doprovodil kytarista Patrik Henel, první čtenář titulu. „Milan tu vyměnil Boha za Mobila, což je v dnešní době příznačné a typické,“ konstatoval. Z alegorie o číslech je zřejmé, že to na světě od narození do smrti, tedy od uložení do vymazání, nemají vůbec jednoduché; stejně jako mnozí z nás se po většinu času nudí a čekají jen na to, až jim někdo zavolá. „Až když je číslo volané, jde za kapelou na pódium, nasadí si kulicha spojení a splní svou historickou úlohu, totiž propojí dva lidi za účelem komunikace,“ vysvětlil publiku Milan Tesař.
Knížka se při křtu nepolévala sektem, od toho ostatně mnozí nakladatelé dávno upouštějí (ať už z pohnutek ušlechtilých a estetických, nebo pamětlivi nákladů na zničený výtisk), protože prý by mohla stejně jako mobilní telefon po kontaktu s vodou zkratovat. Poklepalo se tedy na její pomyslný displej a knížka, po jejímž dočtení už nikdy žádné číslo nevymažete, je vypravená do světa.