Chlapci z Ritchie, neznámý příběh německých židovských špionů
Myslíte, že o druhé světové válce už bylo napsáno a řečeno opravdu všechno? Ale kdepak! Chcete-li se ujistit o opaku, pak se začtěte do knihy ceněného amerického novináře Bruce Hendersona Synové a vojáci, kterou v překladu Jindřicha Manďáka právě vydalo pražské nakladatelství Vyšehrad.
Publikace přichází jako na zavolanou, neboť uplynulo teprve několik dní od 74. výročí skončení druhé světové války v Evropě, jež sdělovací prostředky připomínaly. Zkušený žurnalista Henderson za sebou má už přes dvě desítky knih, z nichž některé se staly bestsellery a podle jiných zase natočili televizní seriály.
Němečtí Židé v amerických službách
Titul Synové a vojáci je věnován 1985 v Německu narozeným Židům, kteří od roku 1942 po absolvování speciálního výcviku sloužili v americké armádě a díky perfektní znalosti němčiny vedli výslechy zajatců a prováděli špionážní činnost. Jejich vysoká odborná připravenost zachránila tisíce životů amerických vojáků. Přezdívalo se jim „chlapci z Ritchie“. O tom, jak dalekosáhlý význam měla tato činnost, nejlépe vypovídá poválečná studie zpracovaná americkou armádou a nesoucí název Vojenská zpravodajská služba v dějišti evropských operací. Zpravodajští důstojníci napříč divizemi se shodli, že osmapadesát procent veškerého bojového zpravodajství shromážděného Armádou Spojených států v dějišti operací odehrávajících se na evropském válčišti pocházelo od týmů vojenské rozvědky, přičemž většinu, plných šestatřicet procent, zajistily výslechy vedené v němčině týmy IPW (Interrogation of Prisoners of War) pocházejícími z tábora Ritchie, tedy německými Židy v amerických službách.
Jako ovce na porážku? Tihle rozhodně ne!
Henderson napsal svou poutavou a čtivou knihu na základě četných rozhovorů s těmito válečnými veterány a po studiu archívních materiálů. Milovníci faktografických údajů ocení zejména jmenný přehled všech 1985 „chlapců z Ritchie“, včetně padesáti, kteří ve druhé světové válce položili život.
V souvislosti s masovým vyvražďováním Židů se často vnucovalo poněkud tendenční tvrzení, proč šli na smrt jako ovce na porážku a proč raději neobětovali život v boji. Povstání ve varšavském ghettu v dubnu 1943 a značný podíl Židů v partyzánských oddílech zvláště na okupovaném sovětském území stavějí toto zažité tvrzení na hlavu, nemluvě o statisících Židů sloužících v ozbrojených silách Spojenců. Jejich zpravidla nadprůměrné vzdělání a vrozené nadání pro cizí jazyky z nich činily nesmírně důležitou a užitečnou složku v ozbrojeném zápasu proti nacismu a fašismu. Právě lidem, kteří unikli Hitlerovi a vrátili se bojovat proti němu, je věnována Hendersonova nevšední kniha, jež se setkala po právu s příznivou odezvou kritiků. Kdo si libuje v dosud nezmapovaných událostech největšího a nejkrvavějšího válečného konfliktu všech dob, jistě po ní se zaujetím sáhne.
