Česká designérka šperků Kateřina Chamarel si odváží cenu z florentského bienále
Od opery přes muzikál, zahradní architekturu, keramiku a domácí školu ke zlaté plaketě Lorenzo il Magnifico v kategorii Umělecký šperk na letošním florentském bienále. Tak by se dala shrnout umělecká cesta české výtvarnice Kateřiny Chamarel.
„Nikdy není pozdě začít si plnit své sny,“ říká novopečená laureátka Kateřina Chamarel. Absolventka AMU, česká výtvarnice a designérka šperků získala v kategorii Umělecký šperk cenu Lorenzo il Magnifico na Mezinárodním bienále soudobého umění a designu ve Florencii, kterého se letos zúčastnilo 747 výtvarníků z celého světa. Mezinárodní úspěch získala se svou kolekcí keramických šperků Cone collection. Část kolekce už zařadilo do svých sbírek i Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Než se zrodily originální, ve světě nebývalé šperky, které kombinují keramiku a drahé kovy, pracovala ve své keramické dílně na domovních znameních a plastikách, vedla svoji uměleckou školu a přitom začala ještě vzdělávat syna doma. „Po prvních dvou letech nám přezkušovací komise řekla: Co by dělal váš syn ve třetí třídě, dejte si rok pauzu, nebo jděte rovnou do čtvrté. Pauza se aktuálně prodloužila na čtyři roky a nemyslím si, že bychom ji v budoucnu přerušovali.“
Kateřina Chamarel se přestěhovala i s rodinou do Toskánska: „První dva roky jsme bydleli v Pise a pak přesídlili do Florencie. Nikdy bych nevěřila, že se celé naší rodině změní od základu život díky domácí škole. Homeschooling byl prvotním důvodem našeho pobytu v Itálii. Chtěli jsme zbavit syna českého zápecnictví, memorizačního českého školství i celého systému a otevřít mu svět, což se nám díky mezinárodním školám podařilo. Nám pak jako rodině přineslo Toskánsko nové impulsy a energii do života a více slunce nad hlavou i v duši.“
V blízkosti Tyrhénského moře pak začaly vznikat první plastiky a obrazy i šperky inspirované poklady toskánských pláží. O obrazy a plastiky ztvárněné unikátní technikou a výtvarnými prostředky již projevily zájem galerie z New Yorku a Bostonu. „Abych byla upřímná, několikrát jsem o návratu do Čech vážně uvažovala. Nicméně vedena slovy keramika a zároveň mého učitele Jiřího Pošvy, vracejí se jen ti neúspěšní, zapudila jsem myšlenky na stěhování a místo toho se přihlásila na své první soutěžní Bienále,“ říká Kateřina.
V současné době Kateřina připravuje svoji první velkou italskou výstavu v roce 2020 v centru toskánského výtvarného umění Pietrasanta.
