Kosmické otázky i kosmický průjem. Tohle vesmírné dobrodružství si užijete víc než nové Star Wars
Pokud jste se někdy dostali k velmi osobnímu, autobiografickému komiksu Pod dekou, jméno Craiga Thompsona budete mít spojeno s komiksem, který klidně mohl změnit váš názor na celé toto médium na pomezí literatury a filmu. Teď autor přichází s komiksem pro děti Kosmo knedlíci, jenž si zasluhuje pozornost.
Američan Craig Thompson (*1975) nepatří mezi nejrychlejší kreslíře. První komiks publikoval v roce 1999 a Kosmo knedlíci (č. Paseka, 2019) jsou od té doby teprve čtvrtí v pořadí. Přesto několikanásobný držitel cen Harvey, Eisner a Ignatz patří k autorům, na jejichž další dílo všichni napjatě čekají. Thompson není jen skvělý kreslíř, ale také jeho scénáře mají schopnost dotknout se jak problémů společnosti, tak čtenářovy duše.
Jeho příběhy jsou vždycky trochu dojemné (nikoli přeslazené), vždy se ve větší či menší míře opírají o náboženství a mystiku a poslední dva mají jak ekologický, tak sociální podtext. Zejména závěrečný motiv je v Kosmo knedlících silný, protože ač hlavní dětská hrdinka Violet žije s rodiči ve vesmírné přívěsové kolonii, řeší máma s tátou úplně stejné problémy jako současná nižší třída amerického obyvatelstva.
Sbírejte velrybí trus!
Otec pracuje na pile – to v Thompsonových kosmických kulisách znamená, že sbírá trus vesmírných velryb, z nějž se pro celou známou civilizaci vyrábějí pohonné hmoty. Kromě toho má v rejstříku působení u obdoby motorkářského gangu a na krku dluhy.
Matka pracuje v textilní továrně, a když si jí všimne nadřízený a povýší ji k práci na stanici pro vyšší třídu, zdá se, že se věci snad obrátí k lepšímu. Jenže v ten okamžik sežerou vesmírné velryby Violetinu školu, takže ji matka musí vzít s sebou do práce, kde se Violet seznámí s inteligentním, ale úzkostným kuřetem Elliotem (drůbež po generacích vpichování růstových hormonů nabyla inteligence). Do školy na stanici ji však nepřijmou.
Rozbuškou dalšího děje je ekologická katastrofa – zde konkrétně velrybí průjem, který zelenými exkrementy zaneřádí celý sektor. Miliony obyvatel jsou bez přístřeší a otec malé Violet je nezvěstný. Velké kosmické dobrodružství na jeho záchranu může začít.
Tolik skvělých nápadů
Už jen z předchozích pár odstavců je jasné, že Thompson má plnou hlavu zajímavých nápadů, a k tomu všemu ví, jak je správně zapojit do příběhu, aby nepůsobily samoúčelně. Dává si na čas, zvládá nastínit prostředí rodiny zoufale potřebující peníze, ale i bezstarostnost dívky, která příliš nechápe, v čem konkrétně je jejich rodina tak špatná, ale musí se vyrovnávat s opovržením lépe postavených lidí.
Samozřejmě že má srdce na správném místě a nebojí se jít po hlavě do dobrodružství, které začíná jako mise na záchranu tatínka, ale končí velkým bojem za práva velryb na život a konfliktem s establishmentem. Ten je pochopitelně bezohledný a do sebe zahleděný, stěží zvládá zajistit pohodlí střední třídě a plebs, tedy Violet a její rodina, je pod jeho rozlišovací schopnost.
Jonáš a kosmické velryby
Na příběh pro děti to zní poměrně komplikovaně, že? Ale myšlenky jsou dávkovány tak rozvážně, že nedělá problém všechno pochopit. Jediný problém snad pro děti z nekatolických rodin může představovat kuře Elliot, které upadá do podivného transu, během nějž k němu přicházejí biblické výjevy. Je jasné, že ke slovu bude muset přijít i mýtus o Jonášovi a velrybě, který protentokrát tvoří osu mystické linie příběhu.
Pokud by chtěl někdo namítnout, že mystika, a k tomu náboženská, je pro dnešní děti příliš velké sousto, můžeme mu odpovědět, že ne nadarmo je Craig Thompson jedním z nejlepších komiksových tvůrců současnosti. A že je dost dobrý na to, aby zvládl skloubit náboženské vytržení s roztomilými mimozemšťany, zadlužeností obyvatelstva i třeba s potížemi módního průmyslu v daleké budoucnosti.
Z nejlepších, nejlaskavějších komiksů
Je takřka jisté, že v podání kohokoli jiného by byli Kosmo knedlíci prachobyčejnou slátaninou, která se snaží honit příliš mnoho zajíců naráz. V podání Craiga Thompsona jde o jeden z nejlepších a nejlaskavějších komiksů pro děti, které kdy kdo napsal a nakreslil. Navíc si tuhle dětskou space operu užijí i rodiče, takže nakladatelství Paseka si může po Hildě a Záleskautkách připsat další trefu do černého.
