Skandál v Berlíně: Ruský film ukázal ztopořené penisy a lahev ve vagině. O sex tu nejde, brání se režisér
Sešlo se to zajímavě. Na jednom konci Berlína vysvětlovala „koordinátorka intimity“ Ita O’Brienová povahu profese, která se zrodila nedávno a více než cokoli jiného vypovídá o době #MeToo a hyperkorektního Hollywoodu, zatímco na opačné straně probíhala premiéra DAU. Natasha. Filmu, v němž si hlavní hrdinka nacpe do vaginy lahev a kde kamera nešetří záběry ztopořených penisů a otevřených ženských klínů.
Abyste rozuměli: úkolem takzvané „intimacy coordinator“, a tedy i Ity ‘O Brienové, jež na Berlinale vystoupila v rámci sekce Berlinale Series, je zařídit, aby sex na plátně vypadal co nejvěrněji, aniž by ho musel kdokoli reálně provozovat.
„Nejsem sexuální coach, jak si mnozí chybně myslí, když tak spíše choreograf. V podstatě herce učím předstírat sex tak dokonale, aby jim ho diváci uvěřili,“ vysvětluje s tím, že dalším jejím důležitým úkolem je zařídit, aby se nikdo ze zúčastněných necítil být manipulován. „Pokud si herec nepřeje být nahý, nemusí si sundat ani ponožky. Všechno se dá nějak domluvit a vymyslet, stačí jen správně komunikovat s režisérem. A právě s tím pomáhám.“
Svět potřebuje lásku
Během projekce „Natashi“ muselo Itě O’Brienové zvonit v uších. „Jak by se asi domlouvala s režisérem, jemuž jde o autenticitu do té míry, že nechá herce souložit takzvaně naostro?“ napadalo diváka. „Nic proti pornografii, je to přirozená a potřebná disciplína, ale naprosto vzdálená tomu, čemu se věnuji já,“ říká O’Brianová. „Už se mi i stalo, že mě oslovili režiséři, kteří měli tento záměr, ale vždy jsem je zdvořile odmítla.“
Právě na festivalech se také často objevují filmy, které se snaží prostřednictvím explicitních sexuálních scén šokovat. „Aniž bych to jakkoli hodnotila, mám za to, že svět potřebuje hlavně lásku – sex v podobě přirozeného, nikoli extrémního nebo dokonce násilného lidského milování,“ myslí si.
Ruský snímek DAU. Natasha soutěží v hlavní sekci o Zlatého medvěda, kromě něj je však na Berlinale k vidění také šestihodinová DAU. Degeneratsia, další ze skládačky jménem DAU.
Život mezi kulisami
Monstrózní projekt, na němž se podle jeho režiséra podílel každý sedmý obyvatel Kyjeva (celkem 352 tisíc lidí), vznikal bezmála deset let. „Všichni si ťukali na čelo, že na takovou šílenost nikdy nikdo nepřispěje, že jsem blázen, když věřím, že ji dokončím.“ Projekt nakonec finančně zachránil ruský oligarcha a producent Sergej Adonijev. Nyní má režisér hotových pět částí filmu a v plánu je i „film-matka“, tradičněji pojatá biografie sovětského fyzika Lva Landaua, u níž to prý celé začalo.
„Natasha“ vznikala v kulisách, které mají evokovat vědecký institut v Charkově: na ploše o rozloze 13 tisíc metrů čtverečních postavil Sergej Khrzhanovskiy celý slavný institut a zabydlel ho naturščiky. „Cítím v tom zvláštní napětí. Na jednu stranu všechno, co ve filmu vidíme a slyšíme, můžeme nazývat realitou – jde o skutečné lidi, skutečné pocity…. Přece jen se ale pohybujeme v kulisách a před kamerou, což celou situaci relativizuje. V mém světě se tak může stát opravdu cokoli,“ vysvětluje režisér.
Scénu, v níž se odehraje zmiňovaná brutalita, hájí stejně vehementně jako celý projekt. „Tady přece nejde o láhev či o sex. Všechno souvisí se vším, nic neexistuje jen samo o sobě. Znám mnohem provokativnější a agresivnější filmy než Natasha a nikdo je neřeší,“ říká na konto snímku, jenž spolu s dalšími neprošel přes ruskou cenzuru kvůli údajné propagaci pornografie.
