Dana Morávková: Po smrti maminky jsem našla fotku, jak stojí před tankem
Třiapadesátiletá herečka Dana Morávková má mnoho vedlejších povolání. Moderuje, ale také stále krasobruslí. Právě vrcholový sport a láska k divadlu a baletu ji jako dítě pomohly překonat šedivou normalizační dobu, do které se narodila. Po smrti maminky se k ní dostala fotografie, jak stojí během okupace před tanky. „Nikdy jsem o tom nikde nemluvila,“ říká Dana Morávková v rozhovoru v podcastu Poprask.
Dana Morávková se narodila v Písku. Vystudovala gymnázium a následně herectví na DAMU. Její maminka Miroslava, která ji vychovávala část života sama, zemřela před deseti lety. „Tatínek odešel, když mi bylo třináct let, byla jsem mladá,“ vzpomíná na otce Jaroslava, který byl matematik. V souvislosti s filmem Jiřího Mádla Vlny si Dana Morávková vzpomněla na fotku maminky, jak stojí před tankem u rozhlasu, kde pracovala. „V roce 1989 se o mě v Praze hodně bála, protože jsme byli v ulicích. Po smrti se ke mně dostala tato fotka. Nikdy jsme se o tom spolu nebavily a já o tom mluvím teď poprvé veřejně.“
Právě rodiče dceru podporovali v závodním krasobruslení a také zažehli lásku k divadlu, kam ji jako dítě brali. „Tehdy bylo všechno šedivé, lidé se báli spolu mluvit otevřeně, všechno se řešilo v náznacích,“ vzpomíná na sedmdesátá léta, do kterých se narodila. „Proto jsem milovala balet, tam byly najednou barvy, měla jsem z toho krásný pocit,“ říká Morávková, která působila v mnoha divadlech, například v Činoherním klubu v Ústí nad Labem, Divadle Na zábradlí a Divadle Bez zábradlí v Praze.
Právě z Divadla Na zábradlí si nese vzpomínku na režiséra a jeho šéfa Petra Lébla, který tragicky zemřel v roce 1999. „Dělala jsem choreografii a tancovala v muzikálu Cabaret, vzpomínám na to doteď,“ říká Dana Morávková v nové epizodě podcastu Poprask. V čem byl Petr Lébl výjimečný a proč v Česku nemáme tak dobrou úroveň muzikálů jako v zahraničí? Pusťte si nový díl se Šimonem Holým a Hanou Trojánkovou Biriczovou.
