Špátová: Karel Gott byl se smrtí smířený a čekal na ni, přede mnou i plakal. Téma Anticharty ho rozčílilo
Režisérka Olga Špátová „žila“ s Karlem Gottem dva roky. Rok s ním točila, prakticky až do jeho smrti, rok pak film stříhala. Říká, že poznala toho opravdového Karla Gotta. Ze sedmihodinové verze svého dokumentu Karel musela vystříhat i hodně silné momenty. Popisuje je v rozhovoru a přibližuje, jaký byl ten rok s člověkem, kterého zná celý národ a který umíral. A taky vysvětluje, proč pro ni natáčení bylo tak osobní.
Karel byl se smrtí úplně smířený, nic nehrál, popisuje Špátová zpěvákovy poslední týdny. Bylo to podle ní tím, že prožil plný život. Hodně myslel na své přátele a říkal, že díky nim prožil několik životů. Režisérka líčí bolesti, ve kterých byl, a přesto chtěl dál koncertovat. Hudba ho naplňovala, ale ještě důležitější pro něj byla rodina.
Do jisté míry litoval toho, že neměl své malé dcery dřív, že je neuvidí vyrůstat, říká Špátová. Ale věřil v něco jako osud, ve výsledku byl hlavně rád za to, že věci byly tak, jak byly. Špátová vyzdvihuje Gottovu skromnost, po jednom setkání s mladými lidmi před ní dokonce plakal, protože prý nečekal tak pozitivní přijetí.
Špátová tvrdí, že se jí podařilo otevřít s Karlem Gottem do teď neotevřená a osobní témata. Mohla s ním být i ve chvílích slabosti, třeba v nemocnici. Zpětně ničeho nelituje, tedy až na podepsání Anticharty, což považuje za svoji fatální chybu. Rozčiluje ho, že je mu to neustále připomínáno. Špátová říká, že nemůžeme tuhle jeho minulost soudit, nikdo jsme nebyli v jeho kůži. A doufá, že její dokument pomůže téma Anticharty jednou provždy uzavřít.
Co všechno se do dokumentu o Karlu Gottovi nevešlo? V čem bylo jeho natáčení pro režisérku Špátovou osobní, v čem cítila podobnost se svým životem? Jak se Gott dokázal vyrovnat se smrtí? Co mu pomohlo? A jak je Špátová připravená na kritiky své práce?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
