Video placeholder

Imunolog: V těle máme klíče, ničí covid i rakovinu a můžou za smrtnost viru. Protilátky nejsou ukazatel nemoci

Čestmír Strakatý

Klíče, které ničí v našem těle cizí zámky, to je podle doktora imunologie Jiřího Šinkory T buněčná imunita, která je zásadní pro boj těla s koronavirem, ale taky třeba s rakovinou. V rozhovoru detailně popisuje, jak funguje a proč může za vyšší smrtnost covidu-19 mezi staršími lidmi. A říká, že covid vlastně není zabiják.

V těle člověk nemusí mít protilátky, i když nemoc prodělal, říká Šinkora. V Česku se podle něj s koronavirem setkalo daleko víc lidí, možná až 1 a půl milionu. Stát ale zanedbal ochranu ohrožených skupin, tedy hlavně starých lidí. I kvůli tomu je tolik mrtvých, protože mladší lidi nemoc tolik neohrožuje, i když jsou výjimky. Jde například o lidi s poškozenou imunitou, kteří o své situaci často vůbec nevědí.

T buněčná imunita likviduje buňky, které se nějak liší od těch původních, nacházejících se v našem těle, popisuje Šinkora. Přirovnává to k imunitní armádě, která rozpoznává a likviduje diverzanty. Tvoří se stále, ale s věkem jich je méně a měně. V průběhu života se podle Šinkory může stát, že někdo právě v době nakažení tyto obranné buňky nemá. Šinkora se to snaží vysvětlovat tak, aby to každý pochopil.

V rozhovoru líčí, proč jsou malé děti na koronaviry tak dobře připravené a proč se protilátky budují postupně, často až po několikátém nakažení. Zároveň vysvětluje, co tělo oslabuje a co můžeme dělat, abychom imunitu posílili. Po další měsíce přitom budeme muset žít v protiepidemických opatřeních a čekat na vakcínu. Jiná alternativa teď není.

Je růst epidemie koronaviru nevyhnutelný, stejně jako jeho průchod populací navzdory opatřením? Co rozhoduje o tom, jestli naše imunita koronavirus zničí? Proč někteří lidé obranné buňky nemají? A proč se v Česku nepodařilo ochránit ty nejzranitelnější?

Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde  >>>