Bárta: Strachem se lidi líp ovládávají, ale epidemii tak nevyhrajeme. Kolaps můžeme vůbec poprvé zvládnout
„Když chci lidi pozitivně motivovat, měl bych jim jít příkladem, a ne se jim smát do tváře,“ říká Miroslav Bárta, podle kterého při zvládání pandemie selhaly nejfatálněji elity. „Naštěstí máme jednu výhodu, a totiž, že žijeme v občanské společnosti, takže mantinely, ve kterých jsme, nejsou tak prospěšné absolutnímu zneužití a využití strachu. Nicméně nemůžu se ubránit pocitu, že to pokušení ze strany elit tady je, protože s pomocí strachu a hrozeb se populace dá ovládat lépe,“ vysvětluje egyptolog a archeolog, který se dlouhodobě věnuje fenoménu kolapsů komplexních civilizací. Nemalý podíl na nestabilitě společnosti mají podle něj i sociální sítě – logicky, protože „to, co nás přivede na vrchol, nám nakonec způsobí značné problémy.“
„Když se dívám na dějiny, tak mi z toho vychází, že skuteční lídři se dostávají na veřejnost právě v době, která je plná výzev. Věřím, že lídři už tady jsou a ukážou se. A že na výzvách vyrosteme, protože civilizace rostou v dobách, které zdánlivě můžou vypadat velice těžce až neschůdně, ale to je příběh lidstva,“ říká egyptolog a archeolog Miroslav Bárta. Kolaps civilizace podle něj neznamená nutně konec, spíš jde o přerod. Ten může být relativně levný, ale i katastroficky drahý. O to mimo jiné hrajeme.
Coby historik dlouhých časových řad poukazuje na podobnosti, které spojují všechny civilizace od určitého stupně složitosti. Dané je také to, že se zatím nikdy žádné civilizaci nepodařilo růst věčně, protože každé řešení se jednou vyčerpá. V jedné věci je ale podle něj dnešní svět jiný – jsme globální, disponujeme veškerými technologiemi, máme znalosti i komunikační prostředky. „Mohli bychom, možná poprvé v dějinách téhle planety být schopni zvládat krize mnohem lépe, než ti před námi, protože víme, jak to bylo a co je potřeba dělat. Záleží to jenom na nás,“ myslí si Bárta, přičemž za našeho největšího nepřítele považuje nás samotné.
V náš prospěch přitom hraje zároveň to, že snižující funkčnost systému můžeme vidět mnohem dřív, než ji viděly civilizace před námi. A to hned na několika kritických faktorech, které se umocňují nejen součtem, ale i násobky a jsou předzvěstí katastrofy. Typicky k nim patří proměny přírodního prostředí, byrokratizace, legitimita elit nebo objektivně prodražující se zdroje energie. „Vždycky, když se tyhle fenomény vyskytly, začala mít společnost velké problémy. Bez výjimky,“ dodává.
O tom, co je potřeba k tomu, abychom zvládli současné výzvy a draze za ně nezaplatili, proč jsou v současnosti energie tak drahé, kdy stát selhal nebo jak pomoci rozpolcené společnosti, mluvil v Prostoru X.
