Holcová: Slovensko je divoký východ, Čaputová málo radikální. Mexické drogové kartely už jsou v Evropě
„Všichni, kdo jsme Jana znali, řešíme pořád dokola: Co jsme mohli udělat jinak, aby se to nestalo,“ přiznává investigativní novinářka Pavla Holcová čtyři roky po vraždě svého kolegy Jána Kuciaka. Sama se opakovaně dostala pod palbu výhrůžek, v Peru se dokonce ocitla tváří v tvář narkobaronovi, když se propašovala až k jeho cele a on si ji otevřel zevnitř. Pro oba investigativce proto bylo vydírání kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera spíš zdrojem pobavení než reálné hrozby. Před nimi se rýsovala vidina sólokapra, společně pracovali na textu o propojení nejmocnější italské mafie 'Ndrangheta s tehdejším předsedou vlády Robertem Ficem. Dřív, než ho stihli dokončit, otřásla Slovenskem zpráva o chladnokrevné vraždě mladého novináře a jeho snoubenky.
„Málokdo si dokázal představit spletitost pozadí tohoto děsivého zločinu. Veřejný tlak na jeho vyšetření se proměnil v nejmohutnější protesty od pádu komunismu…,“ píše se v anotaci nového dokumentu Kuciak: Vražda novináře, který byl premiérově uveden na karlovarském filmovém festivalu. Snímek zachycuje události, které následovaly po smrti Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Stejně nepředstavitelné se zdálo, že by volání po spravedlnosti mohlo utichnout a země se vrátila do zajetých kolejí. Stalo se.
„Slovensko dostalo šanci na opravdovou radikální změnu, šanci na to zbourat, ale zároveň i pochopit, jak bylo možné, že vznikl tzv. systém našeho člověka, což je systém, kdy politici, polomafiáni, vlivní lidé, ale i silové složky vytvoří nějakou úzkou organizovanou skupinku a navzájem si kryjí záda. Na důležité posty dosadíte svoje lidi, jim říkáte, co mají a nemají vyšetřovat, a všechno tak nějak funguje. A naoko to vypadá, že stát je funkční, vevnitř nicméně není a už nemluvíme o uneseném státu, ale o mafiánském státu. Tohle se podařilo popsat i díky práci novinářů, ale zejména díky tomu, že společnost chtěla změnu a chodila na náměstí a protestovala. Ale pak přišla nová vláda, přišel covid, pandemie a chaos a lidi tu naději ztratili,“ popisuje Pavla Holcová rozčarování, jemuž Slováci čelí. Svůj díl viny na něm má jak absence ústavní, politické a právní tradice, jež byla dlouho spojená s tou českou, tak fakt, že národ, který jsme roky považovali za bratrský, je ve skutečnosti mnohem divočejší.
V neposlední řadě selhalo i současné vedení země. „Pravděpodobně nikdo v historii samostatného Slovenska nebyl tak nepřipravený vládnout jako současná vládnoucí strana OĽaNO,“ ilustruje investigativní novinářka situaci větou, která zazněla v sérii rozhovorů, jež připravovala letos v zimě, a se kterou souzní. Neosvědčila se podle ní ani prezidentka Zuzana Čaputová. „Ona je takový mateřský, smířlivý typ. Každý do ní vkládal svoje naděje a ona nechtěla nikoho zklamat. Na jednu stranu tohle Slovensko potřebovalo: pohladit, obejmout, říct, že to zvládne. Ale na druhou stranu tam reálně probíhá revoluce, trvá to dlouho a je to vyčerpávající. Změny jsou ale tak radikální, že se nedá mluvit o nějakých kosmetických změnách, a to by asi potřebovalo někoho trochu radikálnějšího,“ připouští kriticky Holcová.
Na nekalé praktiky přitom nenaráží jen u našich bezprostředních sousedů. Na webu Investigace.cz popisuje i praní ruských špinavých peněz v Česku. „Jestli někdo rozjel pořádně celý offshorový průmysl, anonymizaci firem a nastrčených ředitelů, tak to byli Rusové a bylo to už v 70. letech, což znamená dlouho před pádem komunismu,“ upozorňuje s tím, že moskevská akademie měla dokonce specializované studium využití offshoru a příkladem toho, kdo zdárně těží ze znalostí jeho absolventů, je Vladimir Putin. Česká republika je přitom pouze místem, kudy peníze protékají dál, často do Londýna nebo New Yorku. Jako překladiště funguje i Holandsku, to ale pro změnu láká mexické drogové kartely, které se stahují z USA do Evropy. A právě globální kokainový obchod je tím, co investigativní novinářku láká do budoucna rozkrýt.
Jaká otázka pro ni zůstává v případu vraždy jejího kolegy Jána Kuciaka stále otevřená? Co by udělala jinak v kauze Pandora Papers, ve které figuroval tehdejší premiér Andrej Babiš, a co způsobilo její zveřejnění? Je politická korupce v Česku srovnatelná s jinými zeměmi? Kdy byla pod policejní ochranou? A jak vzpomíná na setkání s peruánským narkobaronem? Na tyto a další otázky odpovídala investigativní novinářka Pavla Holcová ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X.
