Video placeholder

Lží k pravdě. Albert Romanutti a Jan Foukal natočili v lockdownu dokument. Opravdu toho tolik vypili?

Čestmír Strakatý

Jako svého druhu arteterapii a experiment, při nichž poznávali jeden druhého i sebe, charakterizuje dvojice tvůrců Romanutti a Foukal jejich nový snímek. Oba se vlivem událostí stali jeho protagonisty i režiséry. Film se totiž odehrává v lockdownu a nese příznačný název Sami doma. „Z bytu jsme si udělali trošičku divadelní scénu a vlastně jsou to takové parkety, které znamenají svět,“ říká pobaveně Albert Romanutti, současně frontman kapely Bert & Friends, který v době pandemie koronaviru vyklidil pódia i společnou domácnost s přítelkyní. O své jistoty tehdy přišel i režisér Jan Foukal. A tak se začali s novou životní realitou vyrovnávat dohromady a vše přitom dokumentovat. Výsledkem je první česká bromance.

Právě bromance, tedy celovečerní romance o mužském přátelství, je žánr, který definuje film Sami doma nejvýstižněji. S nadsázkou, která je jeho autorům vlastní nejen v umělecké tvorbě, ale také v životě (jak je patrné z rozhovoru pro Prostor X), zaznamenává soužití dvou kamarádů i svéráz pandemické doby. Aniž by idealizovala všudypřítomné limity, včetně těch osobnostních, aniž by bylo zřejmé, kdy a jak to všechno skončí. „Nuda, nebo banality se najednou umocňují a dostávají nějaký význam, a to jsme chtěli, aby bylo ve filmu zachycené. To, co by člověk normálně řekl, že je nezajímavé, že by škrtnul ze scénáře. Je tam scéna, že hrajeme šachy o nádobí. Kdy máte příležitost si zahrát šachy o mytí nádobí?“ poukazuje režisér Jan Foukal na absurdní momenty, které s odstupem času působí až komicky.

Přirozenou obrannou reakcí před každodenní jednotvárností bylo pro oba nejen natáčení, ale také hudební produkce. „Z té kooperace a soužití vzniklo, dá se říct, takové tvůrčí duo Foukal a Romanutti a ty písně, řekněme, soundtrack filmu, vydáváme na desce. A vypadá to, že naše spolupráce bude pokračovat,“ vypráví Foukal, pro kterého byl lockdown příležitostí vytáhnout ze šuplíku básně a texty a začít na nich pracovat se svým novým spolubydlícím, který je absolventem oborů skladba a dirigování. Vzniklo tak album třinácti písní, které vyjdou i na vinylu a které bude pokřtěno v den premiéry Sami doma 16. listopadu. První singl nazvaný Gejzír, k němuž natočil videoklip režisér Pavel Borovička, je k vidění zde.

Nakolik je jejich kapitola „ze života knihy“ pravdivá, nechávají oba tvůrci bez odpovědi. Není podle nich důležitá. „Já jsem se naučil takovou jednu hroznou větu, a to je: Lží k pravdě,“ říká Foukal s tím, že dokumentární film jako takový využívá při zobrazování pravdy nejrůznější prostředky. V případě Sami doma je to rámovaní časem lockdownu a prostorem jednoho pražského bytu. „A to, co si z toho člověk vezme, tak pro něj může být ta pravda,“ dodává Albert Romanutti.

Ve světové premiéře bude celovečerní snímek Sami doma uveden 27. října na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Jaké jsou první reakce diváků na film? Proč jsou Sami doma možná posledním Foukalovým dokumentem? Plánuje Romanutti u herectví zůstat? Kdo koho režíroval? Nebo jak si v domácnosti rozdělili role? Na tyto a další otázky odpovídají oba tvůrci v rozhovoru Prostoru X, pro který můžete ještě pár dní hlasovat v anketě Křišťálová Lupa. Výhra v kategorii Online video by byla bezesporu také nevšedním zážitkem. Dopomoct nám k ní můžete tady. Děkujeme!