Je to absolutní blázinec, který bude mít soudní dohru, říká o zdanění energetických firem Michal Šnobr
Nejde o to, jestli energetické firmy zdanit, ale za jakých podmínek to udělat. Ty, které prosazuje kabinet Petra Fialy, předčily podle investora a odborníka na energetiku Michala Šnobra všechna očekávání. V negativním slova smyslu. „Je to absolutní blázinec. A myslím, že to bude mít poměrně velkou dohru,“ říká s tím, že žaloby lze předpokládat i od dalších sektorů dotčených windfall tax. Vláda totiž naházela všechny subjekty do jednoho pytle a snaží se je zdanit jedním způsobem a schovává se přitom za evropské nařízení, ze kterého si vybrala jenom to, co se jí hodí. „V lepším případě daňový balíček nedomyslela a nedopočítala. V horším případě je to záměr zajistit si příjmy po celé volební období a po nás potopa,“ myslí si.
Daň z mimořádných zisků, kterou v pátek 4. listopadu schválila Sněmovna jako součást daňového balíčku, odporuje podle Michala Šnobra nařízením Rady EU a její způsob přijetí je protiústavní. „V tom zákoně se projednávalo zdražení sladkých nápojů, nebo snížení DPH pro zeleninu a do toho je přilepena takhle zásadní daňová záležitost,“ pozastavuje se odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář skupiny ČEZ nad formou legislativního procesu. Za problematický přitom považuje i samotný obsah windfall tax. „Je tam mnoho věcí, u kterých, pokud by Ústavní soud připustil, že je něco takového možné, tak se obecně dostáváme do roviny, kdy si tady může kdykoliv v budoucnu jakýkoliv ministr financí vybrat úplně kohokoliv, ukázat na něj prstem a libovolně ho daňově šikanovat,“ varuje.
Přitom mimořádná opatření ke snížení cen energie, která pod záštitou českého předsednictví přijala 6. října Rada EU, směřují právě k tomu, aby členské státy vybraly do rozpočtů od výrobců elektřiny dostatečné množství peněz, ze kterých zaplatí zastropování cen pro domácnosti nebo malé a střední podniky. „Jenže česká vláda, ač nařízení Evropské unie v zásadě vylučuje použití obou metod pro výrobce elektřiny, tak na ně ještě po tomto 90% zdanění uvaluje windfall tax. To znamená na to, co tomu výrobci elektřiny zbude po 90% zdanění, uvalí další 60% daň, ke které se ještě připočte korporátní daň, takže dalších 80 %,“ vysvětluje Šnobr své výhrady.
Kritický je i k odhadovanému inkasu, které si ministr financí Jozef Síkela od daňové přirážky slibuje. „Ta čísla zásadně nesedí. To jsou úplně triviální počty, kdy on očekává v příštím roce 50 miliard z windfall daně (příjem pouze z energetického sektoru, dalších 33 miliardy by měly vygenerovat banky – pozn. red.) a 15 miliard z omezení tržních příjmů a ta čísla pravděpodobně budou úplně opačně. A teď mi řekněte, co si o tom akcionáři mají myslet?! A to nejde o Šnobra a pár dalších investorů, ale jde o desetitisíce lidí. Jde o investiční fondy, penzijní fondy, jde o důvěru v kapitálový trh,“ netají se svými pochybnostmi ani tím, že pravá příčina všeho je dost možná jinde. „Obáváme se, že je to ve skutečnosti jenom zástěrka, jak inkasovat pro rozpočet peníze, že to dokonce z velké části vůbec nesouvisí s energetickou krizí, ale je to jenom cesta, jak trvat na dogmatu obecně nezvyšovat daně a zároveň nereformovat rozpočet jako takový, nedělat úspory. A pomocí windfall daně si zajistit příjmy po celé volební období této vlády, to znamená až do roku 2025,“ dodává.
Kolika penězi může reálně v příštím roce přispět energetický sektor do rozpočtu? Co by se stalo, kdyby stát soudní spory o windfall tax prohrál? Co má na svědomí premiér Petr Fiala? Nebo jaké ceny elektřiny lze očekávat v příštím roce a čím budou dlouhodobě poznamenané? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X Michal Šnobr, odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář skupiny ČEZ.
