Šlerka: Umělá inteligence poradí, jak dostat kokain do Evropy, odpovědnost nenese. To je jen začátek
Už nyní je umělá inteligence součástí našich životů a není dne, kdy by nevznikl start-up, který se zabývá možnostmi jejího uplatnění v dalších oblastech. Zásadní věci už se přitom podle Josefa Šlerky staly, teď bude rozhodující, jak dlouho bude lidem trvat, než to pochopí. „Ocitli jsme se v situaci ne nepodobné Projektu Manhattan, vynálezu jaderné bomby a odkrytí jaderné energie. To je věc, která taky původně vznikla jako divoká fantazie šílených vědců a která nakonec stojí za jedním z největších progresů v dějinách lidstva, kterým bezesporu jaderná energie je,“ říká vedoucí Studia nových médií na Univerzitě Karlově a upozorňuje, že pokud si rychle neuvědomíme, co všechno to znamená za změny, můžou být následky fatální.
Je načase začít hledat odpovědi na otázky, jimiž se dřív zabývali filozofové, kteří byli všem pro smích. Umělá inteligence, s níž začínáme koexistovat, s sebou totiž přináší celou řadu využití, všechna ale nemusí být nutně pozitivní. „Dnes si s umělou inteligenci povídáme a bavíme se nad tím, jaké občas vyprodukuje pitomosti a jak nám lže. Ale možná, že umělá inteligence časem pochopí, že když nám říká nějaké typy odpovědí, tak jsme hrozně spokojení, a když nám řekne, abychom něco udělali a doprovodí to nějakým pěkným zdůvodněním, tak my to uděláme. A prostě a jednoduše začne mít svůj plán, v rámci kterého my nebudeme nic jiného než nástroje pro výkon toho plánu. Vím, že teď musím pro spoustu posluchačů znít jako šílenec, ale i to je možné,“ připouští Josef Šlerka. To, po čem kyberkultura 60 let toužila, se stává skutečností, nejeden sci-fi román získává na aktuálnosti a může posloužit jako návod nebo inspirace.
Nadšení jsou i uživatelé chatbotu ChatGPT, který v listopadu loňského roku představila společnost OpenAI a který dokáže odpovídat na otázky a vytvářet texty ve stovce jazyků. Podle Šlerky je jen jedním z vícero modelů, v souvislosti s nimiž je na místě nejen obdiv, ale i patřičná obezřetnost. „Lidi, co se dnes věnují výzkumu, který je na okraji, koukají a říkají: My jsme vytvořili nějakou inteligenci, která není lidská. Často se setkáte s tím, že o ní hovoří jako o mimozemské, aby zdůraznili to, že není lidská. My úplně nevíme, jak přesně funguje v tom smyslu, že nevíme, jak se pohybuje v jednotlivých úkolech od zadání k řešení. A my se ji učíme znovu poznávat jako biologové, když poznávají nový organismus,“ uvádí Šlerka a s nadsázkou dodává, že dřív byla umělá inteligence schopná rozeznávat na fotkách kočičky a pejsky. Dnešní modely se stále rychleji učí a brzy budou umět řešit problémy, se kterými se ještě nesetkaly. Nenesou za to ale žádnou odpovědnost. OpenAI je tak schopná poradit i to, jak dostat kokain do Evropy.
„Oblastí, ve kterých umělá inteligence může strašně rychle měnit to, co děláme, je tolik, že pokud ji jenom vpustíme do ulic a nebudeme se zabývat tím, co tam dělá a jak to mění, tak to může učinit společnost krajně nestabilní,“ varuje vedoucí Studia nových médií na Univerzitě Karlově s tím, že jenom ChatGPT ovlivňuje už nyní například trh práce a úspěšně nahrazuje pracovníky call center nebo zákaznického servisu. Je proto potřeba se připravit na kontinuální rekvalifikaci i zacházení s umělou inteligencí. „Otevírá se spousta věcí, čili opravdu si myslím, že to je věc, kterou by měli velmi pozorně sledovat od uklízečky přes předsedu vlády až po prezidenta, protože ta změna je komplexní. My z ní budeme každý vidět jenom nějaké svoje vlastní výseky. A důvod je, že jsme stvořili a dál tvoříme nějaký formy inteligence, které už jsou schopné v tom světě reagovat sami,“ dodává Šlerka.
Jaké jsou šance lidstva na přežití a čím by si mělo svou nadvládu pojistit? Které firmy nejvíce investují do vývoje nových modelů a kdo nad tím zapláče? Kdo obstojí v tvrdém konkurenčním boji? K čemu nás umělá inteligence vrátí? Nebo jaké vidí její využití coby vysokoškolský pedagog? Na tyto a další otázky odpovídal Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Univerzitě Karlově.
