Rejžek: Stydím se, jak jsem se choval, s alkoholem jsem skončil. Příkopy mezi slušnými a udavači tu byly vždy
„Představa, že jsem jenom ten od rána do večera rozčílený, nenávistný člověk samozřejmě neplatí,“ říká pobaveně publicista a novinář Jan Rejžek a prozrazuje, že „Rejžků“ je v něm několik a je na každém, kterého si vybere. Zmůže jediné a to taky udělal: svá alter ega nechává promluvit v memoárech příznačně nazvaných Jste to vy?. Zároveň připouští, že za uplynulé tři roky došlo v jeho životě k „podivnému přesmyku“. Impulsem k němu byl úraz, který si způsobil, když opilý upadl na schodech. Z toho večera mu v paměti probleskují jen tváře záchranářů a pak hudba. „Zdálo se mi, že mi ve vinohradské nemocnici schválně do pokoje nasadili mexickou dechovku, aby mně hrála,“ vzpomíná. Zážitek to pro něj byl natolik traumatický, že od té doby nepije.
Se svou celoživotní neřestí skoncoval prakticky ze dne na den a zpětně si uvědomuje, kolik času promarnil v hospodách. „Samozřejmě se po letech stydím, k ničemu mi to není a snad jsem ještě dokázal nějak vybalancovat to, jak jsem se choval třeba k dětem. Žádné dítě jistě nepotěší, když tatínek přijde domů opilý a ještě se snaží, jak to opilci marně dělají, se tvářit, že není vůbec opilý. Přitom upadne málem do dětské postýlky a podobně,“ přiznává Jan Rejžek a doufá, že když svému devětadvacetiletému synovi nebyl odstrašujícím příkladem, bude mu dodatečně aspoň vzorem, a že i jemu se boj se závislostmi podaří vyhrát.
Své vítězství nad soupeřem jménem alkohol si publicista a novinář pojistil pravidelnými návštěvami adiktologa. Chtěl si být jistý, že u něj pod vlivem prostředí, v němž se léta pohybuje a ve kterém se důvod dát si panáka vždycky najde, nedojde k recidivě. „Měl jsem štěstí na výborného doktora Dušana Randáka, ke kterému jsem tak jednou za tři neděle chodil, ale nebylo vlastně o čem si povídat, protože jsem opravdu najednou s alkoholem neměl nejmenší problém. Tak jsem mu říkal historky, koho jsem potkal, nebo co jsem přečetl. A on, asi aby se mě zbavil, tak říká: ‚Heleďte, vy už máte materiál na paměti, to už je dávno na knihu.‘ Takže mě vlastně přiměl tenhle můj arteterapeut Dušan Randák, abych sedl a začal psát i paměti,“ vypráví, co ho přivedlo k dosud nepoznanému literárnímu žánru, který se následně ukázal být „neuvěřitelnou řeholí.“
S vystřízlivěním přišlo i vytříbení smyslů. „Člověk si opravdu připadá jako had, který svlékl starou kůži. Jako po šedém zákalu, najednou vidí jasněji, barevněji, pestřeji. Stejně tak asi v mozku ty endorfiny pracují nějak úplně jinak,“ popisuje Rejžek s tím, že se „na stará kolena“ stal optimistou. „Hodně polemizuju s mým drahým, dalším zesnulým, Karlem Krylem a vím, že jeho jedna věta bývá hodně zneužívána ze všech politických stran. Takže: ‚Milý Karle, neryjeme držkou v zemi.‘ Důkazů máme hodně, ať to byla pomoc lidem při tornádu, nebo neustálá pomoc Ukrajině,“ myslí si. V jeho přesvědčení ho přitom utvrzují výjezdy s osvětovými poslechovými pořady, s nimiž často hostuje mimo Prahu. „Jsem vždycky hodně nadšen, když přijedu někam a tam ta pražská kavárna je taky. I v tom Zeman lhal, pražská kavárna je opravdu přinejlepším po celé republice,“ dodává novinář a publicista a netají, že je příznivcem současné vlády i zvoleného prezidenta. Trošku přitom trpí, když ve veřejném prostoru zaznívá, že hlavním smyslem Petra Pavla v jeho nové funkci by mělo být stmelování společnosti. „Copak je prezident nějaké lepidlo, aby lepil dohromady lidi? Já si opravdu nepřeju být jakkoliv sjednocován s lidmi, jako je Bašta, Okamura, celé ANO. Stejně tak nechci být sjednocován s těmi dezoláty, jako je Vrábel, Tušl a Čermák, Zwyrtek Hamplová. Opravdu ne, proč? Tady byl vždycky od počátku lidstva příkop mezi lidmi slušnými, odvážnými a mezi kolaboranty, udavači a tak. Na tom se nic nezmění,“ má jasno.
Kdo je podle něj ostudou české žurnalistiky? Co má jeho image zlého muže společného s Jiřinou Bohdalovou? Jak ho ovlivnili nevlastní tatínci? Proč ho štvou primitivní antikomunisti? Kde se poprvé setkal s Václavem Havlem? Nebo čím si ho získal Petr Pavel? Na tyto a další otázky odpovídal novinář a publicista Jan Rejžek, který před nedávnem sepsal paměti Jste to vy?.
