Horská: Vládě hrozí blamáž, úspory a škrty musí obhájit, v inflaci jsme z nejhoršího venku
Jakkoli by k některým konsolidačním opatřením přistoupila Helena Horská coby pravicová ekonomka možná agresivněji a některá udělala jinak, ozdravný plán, který představila vláda, je pro ni milým překvapením. Kvituje zejména větší úspory ve státním rozpočtu. Oproti původně avizovaným 70 miliardám korun, chce kabinet Petra Fialy zredukovat výdaje a zvýšit trochu příjmy v rozsahu 94 miliard v příštím roce a pro ten další jsou jeho záměry ještě ambicióznější. Rozhodující nicméně bude, aby jednotlivé resorty plány dodržely. „Je pak už úlohou ministra a jeho náměstků, aby úspory našli. Ten závazek je dostatečně transparentní, je veřejný a je v největším zájmu této vlády mu dostát, protože jinak by to byla blamáž,“ upozorňuje.
S tvrzením, že konsolidační balíček podporuje ekonomický růst země, by byla Helena Horská velmi opatrná. Koalicí navržený plán pro ozdravení veřejných financí má ale šanci nebrzdit ekonomický růst, a především zastavit prudké každoroční zadlužování státu ve výši 300miliardových schodků státního rozpočtu, což je velmi dobrý signál finančnímu trhu. „Pozitivní je i to, že se vláda chce soustředit především na výdaje, to znamená, že 2/3 těch tzv. úspor by měly jít z výdajů, což je přesně to, co doporučují i mezinárodní instituce OECD, Mezinárodní měnový fond, jak by měly vypadat úspěšné ozdravné programy, rozpočtové konsolidace. Ale vždycky tam bude nějaké ‚ale‘, když se pak podíváme na jednotlivé konkrétní body,“ upozorňuje členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Za posun správným směrem považuje i uvažované změny v důchodovém systému, jakkoli podle ní nejsou reformou. „Je to blízko tomu slovu, ale reformou si představuju zásadní změnu toho současného průběžného systému, což není. Je to ale nejodvážnější krok za posledních několik dekád, který se tato vláda chystá udělat, nejsou to jenom drobné změny, které se dělaly teď třeba v průběhu. Je to balíček, který obsahuje mnohdy velmi ambiciózní, ale určitě samozřejmě i nepopulární kroky. Takže klobouk dolů za odvahu, jsem ráda, že něco takového tady je, že doporučení, která vznikla v jednotlivých důchodových komisích, a že jsme jich neměli málo, tak se konečně vytáhla a začala se alespoň zčásti realizovat. A doufám, že se budou realizovat, protože všechno samozřejmě záleží na schválení Poslaneckou sněmovnou a procesu legislativy,“ podotýká s tím, že jde o hašení požár ve veřejných financích i důchodech. Pro vybudování nových, solidních základů bude role expertních skupin a expertů neméně důležitá.
Důvodem k optimismu je pro Horskou i dubnové zpomalení meziroční inflace na 12,7 %. „Je to pořád vysoké číslo a jednocifernou inflaci těsně pod desítkou, uvidíme ne v květnu, ale až v červnu podle našich předpokladů, ale pro mě je dobrá zpráva, že jsme se dostali pod 13 %. Otazníček, tam mám, že to bylo dáno hodně volatilní, tedy pohyblivou složku, a to jsou potraviny, které mají tendenci být v závislosti na vývoji počasí a úrody volatilní. Ale je to pro mě signál, že máme opravdu to nejhorší jak z hlediska inflace, tak za mě i ekonomického poklesu za sebou. Z hlediska inflace čekáme postupné zpomalování, bohužel máme obavy, že se jen tak nevrátí ke 2 %, což je inflační cíl České národní banky, ale že zůstane relativně vyšší, než jsme byli zvyklí,“ dodává ekonomka.
V čem konkrétně by byla odvážnější? Jak se v ekonomice odrazí útlum části dotační politiky? Co si myslí o kritice sociologa Daniela Prokopa v souvislosti s novým odvodovým zatížením OSVČ? Nebo jaké další návrhy s kolegy z Národní ekonomické rady vlády připravuje? Na tyto a další otázky odpovídala Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a taky hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
