Středula: Atmosféra je vyhraněnější než v roce 1989, vládní opatření jsou nesmyslná, je třeba hledat novou cestu
Jestli bude generální stávka, záleží na lidech a na ochotě vlády jednat, říká šéf největší tuzemské odborové organizace Josef Středula s tím, že míra nespokojenosti je ve společnosti největší, jakou zažil, a atmosféra daleko vyhraněnější než v revolučním roce 1989. Současná vládní opatření totiž necílí na snížení deficitu, ale už jen to, že se o nich mluví, výrazným způsobem zpomaluje ekonomiku. Za naprostý nesmysl považuje manipulaci s DPH, která z rozpočtu vylije 4,1 miliard korun a prakticky funguje tak, že „chráníte toho, na koho se útočí, tím že ho vezmete klackem po hlavě.“ Pokud chce kabinet Petra Fialy situaci uklidnit, měl by hledat novou cestu, což ocení jeho kritici i zastánci.
Krokům pěti vládnoucích stran nerozumí ani jejich přirození voliči, nechápou, komu mají být ku prospěchu a stěžují si na špatnou komunikaci, sdílí Josef Středula zpětnou vazbu na stávající vedení země, kterou slýchá od různých skupin napříč společností. Že by některá z předchozích vlád měla krátce po svém zvolení tak malou podporu a bylo proti ní namířeno tolik protestů, nepamatuje. Nepopírá přitom, že na problémech, kterým v současnosti čelíme, mají svůj podíl i špatná rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše. Očekával by, že když politik udělá chybu, přizná ji a začne pracovat na její nápravě. To se ale z jeho pohledu neděje. „My jsme proto udělali návrh, který obsahuje sumárně kolem 150 miliard korun – to je vždycky otázka posouzení. A jedna z hlavních částí je EET a její zavedení,“ má jasno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, podle kterého by si tak stát mohl přijít na 19 miliard korun.
Nezanedbatelným příspěvkem do rozpočtu by bylo zvýšení sazeb OSVČ a návrat daňových změn před 1. leden 2023, které s sebou přinesly zvýšení limitu pro registraci plátců DPH z jednoho na dva miliony korun, zvýšení limitu pro využití paušální daně nebo zrychlené odpisy firemního majetku. „Celý ten balíček, co šel, dělá asi 50 miliard korun, a z našeho pohledu lze celé to rozhodnutí ještě zrušit. Když ho zrušíte v průběhu roku, tak nemusí být ten dopad tak veliký,“ myslí si.
Další zdroje příjmu vidí ve zvýšené kontrole placení daní, daňových rájů nebo vnitropodnikových cen. „V ekonomice je příliš mnoho peněz, které nejsou součástí daní. Podle mého soudu se využívá situace k tomu, aby docházelo k nezdaňování peněz,“ poukazuje na díry v systému, na které doplácí zaměstnanci a senioři, protože těm se povinné platby automaticky strhávají ze mzdy, resp. penze. „Zaměstnanec a důchodce je největší plátce do veřejných rozpočtů a je to daňový soumar, na kterého se všechno sune a musí zaplatit úplně všechno, nemá žádné východisko, žádný daňový ráj, žádnou daňovou optimalizaci, ani žádné použití nějakých opravných položek, čehokoliv, co vám sníží daňový základ. Dneska ten poměr podle našich propočtů je skoro 85 % veškerých příjmů platí právě zaměstnanec a důchodce,“ upozorňuje Středula.
Co je „šíleného“ na rušení dotací? Sešlo by se dnes na Václavském náměstí 100 tisíc lidí jako v roce 2015? Koho viní ze současného fatálního deficitu? A co přinesou následující týdny? Na tyto a další otázky odpovídal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
