Hřebecký: Pro vládu není školství priorita. Za šéfa CERMATu buďme rádi
Letošní přijímací zkoušky na střední školy by neměly přinést podobný kolaps, jaký nastal před rokem. „Předpokládá se, že 90 % dětí se dostane na jednu z prvních třech škol, které si vybraly,“ říká v pořadu Prostor X Miroslav Hřebecký z institutu EDUin. Dle něj je do budoucna nutné změnit strukturu středoškolských oborů, kde chybí především ty všeobecné. „Dívejme se u řemesel na to, kolik lidí po absolutoriu tu práci dělá, to jsou zlomky," dodává Hřebecký.
Hřebecký se také domnívá, že loňský kolaps přijímacího řízení způsobily především krajské samosprávy, které mají zajišťovat kapacity středních škol: „Jsou kraje, které odmítají připustit, že se společnost i pojetí vzdělávání zcela proměnilo. Že 70 % maturantů jde na vysoké školy. Tudíž nemá dneska smysl udržovat úzce zaměřené středoškolské obory, které v tak masivní míře připravují lidi na budoucí profesi, protože oni to stejně nebudou po maturitě vykonávat,“ říká programový ředitel společnosti EDUin.
Nedostatečná práce s daty je dle něj obecný problém řízení českého školství. „Lidi, kteří mají nějaké firmy, by byli asi zděšení, kdyby zjistili, jak stát sám sebe řídí, že data v podstatě nepoužívá. Možná je sbírá, zahlcuje tím administrativně ředitele, ale na konci to padá do jedné hromady s tou už se skoro nic nedělá, alespoň ne analyticky," je přesvědčen Hřebecký.
Ocenil naopak ředitele CERMATu Miroslava Krejčího proto, jak rychle připravil digitalizovaný systém přijímacích zkoušek. „Buďme rádi za pana ředitele Krejčího. Kdokoli jiný by tam byl, neodvážil by se natolik riskovat a být přesvědčený, že to stihne," říká Hřebecký s tím, že málokdo věřil, že nový systém skutečně bude včas připravený. „Ředitel Krejčí sháněl vývojáře a jen přes své známosti sehnal lidi, kteří to byli ochotni programovat za směšné peníze. A ta nešťastná kauza se synem? To nebyl hlavní programátor, pomáhal s dílčími moduly. Byly nedostatečné lhůty, aby se všechno otestovalo. Běžně jsou u takového projektu na testování tři týdny, oni na to měli dva dny. Je to také zpráva o tom, jak český stát nedokáže strategicky a předvídatelně plánovat projekty,“ dodává.
Ačkoli by Česko potřebovalo více všeobecných oborů na úrovni středních škol, naopak víceletých gymnázií je dle Hřebeckého příliš a nejsou pro vzdělávací systém efektivní. „Víceletá gymnázia vůbec neměla vzniknout. Když vznikala po revoluci, byla to spíš taková nostalgie po první republice. Způsobuje to růst nerovností. Vadí to mimo jiné proto, jak potom vypadají druhé stupně. Pokud chceme kvalitní druhý stupeň a budeme z něj vyzobávat rozinky, tak to spíš kvalitu zhoršuje." komentuje gymnázia Hřebecký. Problém je dle něj také v tom, že o přijetí na gymnázia nerozhoduje ani tolik talent, jako ochota rodičů platit za drahé přijímačkové kurzy. „Je to o tom, jestli na to rodina má, a jestli je ochotna nejet na dovolenou a nasypat patnáct, dvacet nebo třicet tisíc do přípravy na přijímací zkoušky," popisuje Hřebecký.
Pro Fialovu vládu podle něj školství není skutečná priorita. „Pokud o něčem vláda tvrdí, že je něco priorita, a přidá tam jen čtyři miliardy, i když inflaci by odpovídalo 12 miliard, tak podle mě to priorita není." Jak konkrétně by mohla vypadat skladba oborů na středních školách? Nejen na to odpovídá Miroslav Hřebecký v rozhovoru v úvodu článku.
