Video placeholder

Padevět: Došli uprchlíci a tak se Zeman zaměřil na ty nejslabší. Lidem vzkazuje, že si může dělat, co chce

Čestmír Strakatý

Kdyby psychiatrický pacient zažil tolik traumat, co český národ za posledních sto let, nebude se už nikdy chovat normálně. My přitom, až na výjimky, poměrně zdraví a normální jsme, říká nakladatel a spisovatel Jiří Padevět. Ve svých knihách a v internetovém pořadu Krvavá léta se zaměřuje na to nejbolestivější a nejtvrdší období, tedy roky 1938 až 1956. Zdůrazňuje, že je dobře, že ještě pořád má tu možnost je popisovat. Přeje si přitom, aby v Česku bylo míň lidí, kterým je dění okolo nich jedno.

Padevět tvrdí, že z oslav 28. října si udělal prezident soukromý mejdan. Připomíná, že státní vyznamenání je státní, a ne něco od jakéhosi pana Miloše Zemana. Ten prý výběrem některých osobností celou věc devalvoval. Lidem podle Padevěta vzkazuje, že si teď může dělat, co chce. Slova směřovaná na Romy přitom údajně nepatří do slovníku státníka. Na ty nejslabší se zřejmě zaměřil i proto, že uprchlíci už nejsou téma.

Padevět nevěří na opakování historie, i když přiznává, že dnešek je některým obdobím podobný. Putin není Lenin, ale Rusko se chová podobně. Zůstalo imperiální velmocí, lidé tam trpí hladem a prezident jim může nabídnout jen agresi.

Díky studování historie je Jiří Padevět realista. Popisuje dobu, která si nevybírala a ničila lidské životy. Češi si podle něj pořád nezvykli na to, že třeba odsun Němců a činy bratří Mašinů jsou historické události. Někteří z nich ale dělají politikum a snaží si je přivlastnit. Právě Mašíni přitom prý byli jen jedni z mnoha. Podle Padevěta zapomínáme na tisíce lidí, kteří kdyby mohli, taky by ozbrojeně vystoupili.

Padevět říká, že posledních sto let je stoletím lidí, kteří padli za svoji vlast. Klíčové je připomínat si obyčejné osudy lidí, kteří neváhali a udělali to, co považovali za správné. Na mlčící většině totiž stojí všechny totalitní a autoritářské režimy. A Padevět by si přál, aby se tato skupina v Česku začala zmenšovat.

Proč by mohla být cesta předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka do Ruska součástí hybridní války? Měl by písničkář Nohavica odmítnout vyznamenání od prezidenta Putina? Lžou i dnes komunisté o historii? A je Česko v bodě zlomu?

Další díly pořadu Prostor X můžete vidět zde >>>