Profesor Sokol: Zeman byl masarykovec, ale změnil se a ztvrdnul, prezidentství je nápor na hlavu
Jednou jsem si pustil hubu na špacír a pak jsem si říkal, že mluvím jako Grebeníček, říká profesor, filozof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol. Vadí mu totiž, když lidi na všechno nadávají, ale stává se to i jemu. Máme se totiž dobře a jeho vlastně 30 let po sametové revoluci překvapuje, jak republika funguje. Chápe podporu prezidenta Zemana i premiéra Babiše. Normálním lidem totiž nezáleží na moralizování, čemuž opozice nerozumí.
Miloše Zemana zná Jan Sokol už z předlistopadové doby. Říká, že prezident byl tehdy ohromný masarykovec a byl přesvědčený o tom, že politika je důležitá a musí být čistá. Pak se ale změnil, ztvrdnul, a to i kvůli náročnosti funkcí, které vykonával. Sokol v roce 2003 kandidoval na prezidenta a teď říká, že si vlastně oddechl, když neuspěl. „Teď už bych byl bradou vzhůru,“ dodává s úsměvem. Je to totiž strašný nápor. Podle Sokola sledujeme Zemanovo vítězství, ale je trošku Pyrrhovo.
Když se moc zabýváte svinstvem, leze vám do hlavy, člověk si musí dát na naštvanost a negativitu pozor, míní Sokol. Vadí mu, když se moc moralizuje a z kradení a lží se dělá jediné téma veřejného života. Republika podle něj funguje až překvapivě dobře. Vliv komunistů nepřeceňuje, Lenin by se přitom prý musel obracet v hrobě při pohledu na to, co se dnes pod jménem komunismu dělá.
Sokol se vyučil jako řemeslník a podporuje učňovské školství. Všichni se podle něj nemůžou živit humanitními obory. Novinářům prý taky chybí zkušenosti a představují si práci rukama jako něco pro blbce. To je prý primitivismus. Na důležitosti řemesel podle Sokola moc nezmění ani přicházející technická revoluce.
Je potřeba dnes bojovat za demokracii a právní stát? Proč politici nemohou říkat, co si opravdu myslí? Co je důkaz toho, že se Miloš Zeman změnil v cynika? A proč je školství černá díra na peníze?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde