Hloupá chytrá karanténa aneb Proč má Anglie věci epidemiologicky pevněji v rukou než Česko

Od 3. srpna do konce prázdnin využil celostátní nabídky, která svědčí o dost zoufalé ekonomické situaci země, statisticky téměř každý Brit včetně dětí – asi 64 miliónů lidí. Akce „na nastartování“ stála státní pokladnu 500 miliónů liber a vydalo se díky ní víc než 100 miliónů chodů. Akce Jezte za půl sice přesně 31. srpna skončila, ale mnohé restaurace v pondělních, úterních a ve středečních slevách díky fenomenálnímu úspěchu pokračují i v září na vlastní pěst, z vlastní kapsy. Láska k rodné zemi tady rozhodně prochází žaludkem.

Zpožděni jen zdánlivě

Anglie měla oproti pevninské Evropě „pomalý covidový start“, řečeno diplomaticky slovy místních štamgastů, a proto se Angličané oproti nám ve vývoji pandemie cítí „minimálně tak o měsíc zpožděni“ – podobným způsobem alespoň mudrují ti, kdo popíjejí svoje piva i různobarevné míchané koktejly sice spolu, ale ve velice přísné vzdálenosti dvou metrů – přesně jak hlásají všudypřítomné, o dveře pubů i barů opřené cedule Pět zásad, jak se družit bezpečně.

Lidí tady sedí pokud možno venku na zahrádkách, narváno nebývá: když jdete dovnitř byť jen na záchod, berete si roušku. Disciplína, neexistující v březnu a váhavě nastupující v dubnu a květnu, se stala běžnou součástí zdejšího životního stylu až v létě: roušky ve veřejné dopravě jsou povinné od poloviny června, v obchodech a ostatních vnitřních prostorách teprve od 24. července. Restaurace a ostatní stravovací zařízení se za přísných vládních regulí, jejichž manuál má 43 stránek, otevřely 4. července.