Soukromá, veřejná, komerční i alternativní divadla se vrhají do plenéru. A není to jen z nouze ctnost
Ohlásili svá představení po celé republice, kde jen to šlo. Vyjíždějí z měst, obsazují louky, stany, dvory i tvrze starých hradů. Mnoho z nich se do tohoto dobrodružství, které je zároveň snahou o přežití, vrhá úplně poprvé. Po zkušenostech z loňského léta totiž vědí, že pro to, aby se jim vrátilo obecenstvo, musejí udělat něco „navíc“: dát divákům pocit, že mohou, i když v respirátoru, zase volně dýchat.
Takový normální pátek 4. června v pražské Stromovce.
Před novým šapitó Azyl78 je otevřený divadelní bar, kde platí covidová nařízení pro restaurace, bary a kavárny. Můžete si tu klidně dát pivo, test nebo potvrzení o očkování máte mít u sebe, ale ukázat ho musíte jen při případné kontrole hygieniky nebo policisty. Sundat roušku taky můžete – když pijete. Kapacita omezená není, pokud sedíte u stolu maximálně ve čtyřech.
O tři kroky dál, ve stanu Azyl78, letní scéně divadla Jatka78, slavnostně otevřeném 25. května za euforie diváků i účinkujících, platí logicky nařízení pro divadla. Takže se hraje – stejně jako ve všech jiných scénách – s polovičním počtem diváků a přísnou kontrolou testů při vstupu.
„Z celkového počtu 800 míst budeme mít obsazeno 350. Šapitó je rozdělené na dva sektory, testování máme k dispozici i přímo na místě, hned vedle pokladen,“ říká ředitel divadla Jatka78 Štěpán Kubišta.
Hned vedle na Výstavišti, u Maroldova panoramatu, stojí další nová letní scéna: pražského Studia DVA. I tady se hraje jen pro polovinu lidí, slabých 350 ze sedmi stovek. Je sedm večer a zjevně natěšení diváci mají svá covidová potvrzení vytištěná na á čtyřkách a vzorně uložena v průhledných deskách; uvaděčkám to při kontrole nesmírně usnadňuje práci i šetří čas.
„Už v březnu 2020 mi zavolala pražská radní pro kulturu, paní Hana Třeštíková, a řekla mi: ,Víme o vás.‘ Bylo to úplně poprvé za téměř dvě dekády, kdy si nás město Praha všimlo, což pro mě znamenalo velkou psychickou vzpruhu. Právě město mi pomohlo i s pronájmem téhle louky, kde za normálních okolností nebývá nic,“ říká ředitel Studia DVA Michal Hrubý. „Jsme odkázáni na příjmy ze vstupného, dotace nemáme, takže momentálně přežíváme čistě díky divákům. Devadesát procent z nich nechtělo vrátit peníze za naše neuskutečněná představení a opakovaně akceptuje naše přesuny termínů.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!