„Chodí to prostě pozdě.“ Odměny pro zdravotníky se zadrhávají
Během druhé vlny covidu byli ve stejném nasazení jako jejich kolegové, přesto odměny někteří pracovníci ve zdravotnictví uvidí až s koncem července. Vyplacené jim přitom měly být nejpozději v květnu. Slíbených peněz se zatím nedočkali třeba kvůli administrativním chybám ve smlouvách zdravotnických zařízení s pojišťovnami. „Pevné“ termíny vyplácení odměn vláda mění skoro častěji než ministry zdravotnictví. Nakolik se sliby protínají s realitou?
Sami zdravotníci jsou z protahování vyplácení odměn unavení. „Chodí to prostě pozdě. Slíbí vám to někdy na podzim nebo na začátku roku a dojde to až pomalu v létě. Je to až k smíchu. Když někomu něco dlužíte vy, tak vás okamžitě bombardujou – zaplaťte toto a tamto, nebo bude nějaké penále. Ale jak mají něco zaplatit oni, tak to je hned času dost. To mně přijde jako úplný výsměch,“ vytýká vládě proces vyplácení odměn zdravotní sestra Hana z krajské nemocnice ve Zlíně, která běžně pracuje na lůžkovém oddělení na neurologii. V nemocnici pracovala během vlny covidu na jaře a na podzim 2020 i na jaře 2021. Protože v době té první pracovala na poloviční úvazek, odměny, které dostala, odpovídaly částce, kterou měla dostat oficiálně – započítávaly se jí i přesčasy. Horší to měly sestry zaměstnané na plný úvazek, protože těm se odměny za přesčasy už nenačítaly.
Dáme a něco zas vezmeme
Za první vlnu pandemie, tedy za krizové měsíce na jaře 2020, měli od července slíbené odměny všichni zdravotníci, kteří v daných měsících pracovali na plný úvazek v nemocnici. Vláda na tyto kompenzace z rozpočtu vyčlenila více než 11 miliard korun. Konkrétní podoba odměn byla až 75 000 hrubého pro zdravotníky z nemocnic a až 30 000 hrubého pro tamní nezdravotníky. Bonusy navíc měly přijít i těm pracujícím na dohodu. Konečná částka byla vypočítaná podle toho, kolik hodin člověk skutečně odpracoval. Peníze dorazily ke zdravotníkům nejpozději spolu s říjnovou výplatou.
Částka 75 000 korun v odměnách se může zdát jako poměrně adekvátní za zvýšenou zátěž zdravotníků během přibližně tříměsíční první vlny. Jak ale připomíná zdravotní sestra Anežka, která pracuje na plný úvazek v horažďovické nemocnici v Plzeňském kraji, stát si vzal podstatnou část zpátky. Odměny se sečetly s běžnou mzdou a až pak se celá suma zdanila; část šla i na zdravotní a sociální pojištění. V listopadu tedy po sečtení výplaty a odměn a po celkovém zdanění přišlo Anežce 82 000 korun. Odměny v plné výši u nich v nemocnici zdravotník dostal za podmínek, že během kritického období nebyl nemocný ani nečerpal dovolenou.
Za první vlnu covidu vyplatil stát odměny také záchrance. V červenci 2020 se 120 000 korun hrubého navíc dočkala také záchranářka Renata, která slouží jižně od Plzně. Za odměny (přestože opět značně poznamenané zdaněním) byla moc ráda. Běžně žádné bonusy nedostává. Převozy covidových pacientů přirozeně znamenaly komplikace navíc – před takovým výjezdem se museli navléct do „skafandrů“ a po výjezdu sebe i vůz dezinfikovali.
Druhá vlna
Už o Vánocích premiér Babiš prohlásil, že stát plánuje pro zdravotníky za podzimní vlnu stejně vysoké odměny jako ty za jaro 2020. Na konci ledna se pak tehdejší ministr zdravotnictví Blatný nechal slyšet, že odměny za podzim zdravotníci dostanou nejdříve v dubnu. Později se ale deadline posunul nejdříve na květen.
Pracovníci v nemocnicích s lůžkovou péčí mohli počítat se stejným typem odměn jako za jaro 2020. Novinkou bylo, že měly jít navíc i zdravotníkům mimo nemocnice či lékárnám. Tyto kompenzace hradily zdravotní pojišťovny ze sumy 12 miliard korun. Na část odměn, kterou platil stát, šlo z rozpočtu také přibližně 12 miliard korun. Dodatečně měly přijít odměny za první vlnu koronaviru také zdravotníkům z oblastí, na které se s bonusy před rokem nemyslelo. Šlo třeba o dopravní zdravotní službu, mobilní hospice a zdravotníky poskytující dialýzu. Záchranářům za druhou vlnu náležela odměna 120 000 korun.
Zatímco za první vlnu si záchranářka Renata nevybavuje žádné komplikace s vyplácením, za podzim ještě odměny nedostala, přestože jim měly přijít už s květnovou výplatou. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje zaměstnancům v e-mailu sdělila, že jim odměny pošle až v červenci. Protože k tomu nebylo bližší vysvětlení, Renata doplňuje, že ohledně zpoždění vznikají mezi záchranáři různé spekulace.
Sestra Hana ze zlínské nemocnice během podzimní vlny stále ještě pracovala na poloviční úvazek a odměny sice dostala až v květnu, ale v odpovídající výši. „Mně se stále započítávaly i přesčasy, takže můžu říct, že jsem dostala něco přes 30 000 korun. Ale samozřejmě nám to ještě celé zdanili,“ uvádí Hana. Směje se také tomu, že z původních odměn pouze za podzimní vlnu nakonec vláda udělala odměny za celý rok. Přestože i letos na jaře během krizových měsíců dělala záskok na covidovém oddělení, další peníze navíc už od státu nečeká.
Hlavně ať se covid nevrátí
Anežka z nemocnice v Horažďovicích naneštěstí během podzimní vlny covidem onemocněla, a proto její odměny za toto období nebyly plných 75 000 hrubého, ale pouze 52 000. Za letošní jarní vlnu ani ona nic nečeká. „Já ani žádné další odměny nechci. Já jenom chci, aby se už nevrátil covid. Nebyli jsme na to připravení.“ Na celém systému odměn ji nejvíce rozčílilo, že zatímco odměny zdravotníků byly tvrdě zdaněné a bylo s nimi plno problémů, její manžel – invalidní důchodce – dostal na účet čistých 5000 korun, i když k důchodu nadále pracuje.
V druhém kole vyplácení odměn se vyskytly zádrhely. Bonusy se nedostaly třeba k některým lékařům v ordinacích, kteří zároveň ještě studovali. Zdravotní zařízení, která neměla uzavřenou smlouvu se všemi pojišťovnami, zas nedostala přiměřeně vysokou částku, jak ji vyměřovala vyhláška. Některá zařízení zase neměla kompletní seznamy zaměstnanců, podle kterých se pojišťovny při úhradách kompenzací řídily.
Je odměnám konec?
Záplatu na díry ve vyplácení představuje návrh kompenzační vyhlášky na rok 2021, který ministerstvo zdravotnictví poslalo ke schválení Legislativní radě vlády v půlce června. Podle něj by do konce tohoto července pojišťovny měly poslat peníze i pro zdravotnické pracovníky, na které se prozatím zapomnělo.
Ocenění za nebývalé vypětí během covidu v podání státu nepředstavují pouze jednorázové odměny. Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení platů zdravotníků o 10 procent a za druhou vlnu se je vláda rozhodla odměnit také vouchery do lázní v hodnotě 8000 korun. V červnu ale opět došlo ke změně – místo voucherů dostanou zdravotníci možnost využít ve stejné hodnotě zdravotní služby nebo třeba rehabilitaci. Veřejná podpora některých lázní totiž dosáhla limitu.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové sice rozhodování vlády o odměnách pro zdravotníky bylo celkem rychlé, ale realizace pomalá. Více problémů se objevilo hlavně při vyřizování odměn pro zdravotníky z ambulantních zařízení. Správně uvedené pracovníky ve smlouvách měla asi jen třetina z takových zařízení, přičemž část odpovědnosti za tyto chyby nesou i pojišťovny. Ty totiž od zařízení správné údaje nevymáhaly a teď se vše protahuje tím, že se na vyplácení odměn musejí připravit. „Konkrétně to, co začalo v březnu, bude snad dokončené v srpnu. Pro nás je největším poučením, že je do právního předpisu nebo dotačního titulu bezpodmínečně nutné vše přesně popsat. Největším problémem jsou někteří lékaři či jiní podnikatelé ve zdravotnictví, kteří odmítají pojišťovnami vyplacené peníze na odměny svým zaměstnancům dát.“
I když pro mnoho zdravotnických pracovníků znamenaly odměny zdlouhavé čekání, pro někoho byly příjemným překvapením. Zdravotní sestra a zároveň ještě studentka Monika pracovala v podzimní vlně ve Fakultní nemocnici Bory v Plzni na dohodu. Ještě před termínem, kdy se zdravotníkům měly bonusy vyplácet, se od nemocnice dozvěděla, že o odměny pro zdravotníky pracující na DPČ si nezažádala, takže nemají s ničím počítat. Přesto jí v dubnu najednou na účet přišlo navíc 11 000 korun.
Poznámka autorky:Zdravotníci vystupující v textu jsou osoby, jejichž pravou identitu autorka zná. Kvůli ochraně zdrojů nicméně byla jejich pravá jména pro účely článku pozměněna.
