Ani s odměnami pro lékárny nejde vše hladce
Za vlnu koronaviru z podzimu 2020 měli podle zákona dostat finanční odměny také pracovníci lékáren. Peníze vyplácely zdravotní pojišťovny do konce května, stejně jako zdravotnickým pracovníkům z jiných oblastí. Ukazuje se ale, že vyplácení odměn se i v tomto případě setkává s potížemi.
Problémy s výší částky na odměny pro své zaměstnance od konce května zažívá třeba Alice, majitelka lékárny v Lounech. Ona sama je přesvědčená, že i pracovníci v lékárnách si bonusy plným právem zaslouží: „Byli jsme samozřejmě potěšení, že ty odměny dostaneme. Bylo to takové zadostiučinění, protože nás obvykle berou trošku jako obchodníky. V kritických covidových měsících jsme ale opravdu fungovali hlavně jako zdravotníci. Byli jsme v první linii. Pacienti se k nám chodili radit ohledně zdravotních potíží a určitě jsme přišli do kontaktu s nakaženými.“
Když Alici v květnu přišly od pojišťoven peníze na odměny za podzimní vlnu covidu, něco nesedělo. Každý pracovník v lékárně měl podle zákona dostat 75 000 hrubého. První platbu dostali od VZP, přičemž šlo o částku 140 000 korun. V lékárně Alice pracují 2 lékárníci-magistři, 3 asistentky se středoškolským vzděláním a 1 sanitářka. Výsledná suma, ze které si měli rozdělit odměny, tedy nebyla dostatečná. Do datové schránky k výplatě odměn sice přišel dokument, chyběly v něm ale údaje, proč je částka na odměny zrovna takto vysoká a pro koho konkrétně je určená. Když poté přišly platby také od ostatních pojišťoven, také byly nižší, než odpovídalo počtu zaměstnanců. Ani od nich Alice nedostala bližší informace, jak peníze mezi zaměstnance rozdělit.
Tak kolik?
V Národním registru zdravotnických pracovníků, podle kterého se pojišťovny orientovaly při výplatě odměn, si Alice kontrolovala, jestli jsou všechny údaje aktuální. Další kritéria pro vyplacení odměn její lékárna také dodržovala (jisté podmínky musely být splněné třeba při porovnání vykázané péče v posledních čtvrtletích roků 2018 a 2020).
Od VZP měla Alice dostat výrazně nejvyšší částku, a proto tam volala, aby na nesrovnalosti upozornila. Pojišťovna jí řekla, ať výplatu odměn písemně reklamuje. Během čekání na odpověď Alice do VZP znovu volala a dozvěděla se, že je vše v jednání. Navíc jí také řekli, že částka, kterou jí vyplatili, sedí na dva pracovníky. Podle Alice její případ není ojedinělý: „Co mám informace od ostatních kolegů, jsou na tom v podstatě všichni podobně.“ Na reklamace jim dlouho nikdo neodpovídal.
Mluvčí VZP Vlastimil Sršeň pro Reflex.cz uvedl, že pojišťovna se při úhradě odměn opravdu řídila podle dat z Národního registru zdravotnických pracovníků. Odměny tedy poslala všem poskytovatelům lékárenské péče, kteří splnili stanovené podmínky a měli v pořádku údaje v Registru. „Mimořádnou odměnu nebylo možné vypočítat ani uhradit v případě, kdy poskytovatel nebyl v datech, která pojišťovna obdržela od Ministerstva zdravotnictví, uveden, nebo chyběly údaje o pracovnících a jejich úvazcích.“
V první polovině července Alici přišla od VZP odpověď na reklamaci v podobě dopisu. Ten v zásadě kopíruje vyjádření mluvčího Sršně. Alice se dozvěděla, že k žádnému navýšení úhrady nedojde, protože se pojišťovna řídila jen a pouze daty dodanými od Ministerstva zdravotnictví, podle kterých je částka v pořádku. VZP doplňuje, že může být nižší, než odpovídá reálnému stavu věci, pokud v Registru u některých pracovníků byla uvedena nulová kapacita úvazků. Situace je tedy taková, že Alice si je jistá, že údaje v Registru měla uvedené správně, splnila podmínky pro vyplácení, a neví, kde je chyba. VZP ale také odmítá, že by nastala na její straně.
ČLnK nabízí právní pomoc
Prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs potvrzuje, že překážky při vyplácení odměn lékárnám nejsou nic ojedinělého. Důvodem je problematický výklad kompenzační vyhlášky. „Nejtypičtějšími příklady pracovníků, kteří odměny ještě nedostali, jsou zaměstnanci pracující na dohody a OSVČ. Ale i pro ně by odměny podle dosavadních informací měly být vyřešené do konce července.” Problematické se ukázaly být také peníze pro sanitáře v lékárnách, kterým je začaly pojišťovny posílat až po jednání ČLnK, Ministerstva zdravotnictví a pojišťoven v polovině června. Podle Krebse přitom z kompenzační vyhlášky naprosto jasně vyplývá, že nárok na odměny mají všichni zdravotničtí pracovníci v lékárnách – i asistenti a sanitáři.
Podobných případů, jako je ten Alice, jsou podle Krebse desítky. Pokud měl ale provozovatel včas všechna data o zaměstnaných zdravotnických pracovnících v Registru v pořádku, pak neexistuje žádný zákonný důvod k tomu, aby pojišťovna kompenzace pro jakékoli zdravotníky zadržovala. ČLnK se snaží průběžně s lékárníky vzniklé problémy řešit: „Když to bude nutné, jsme připraveni pomoci i v rámci právní pomoci, například pokud by se naši členové rozhodli podat žalobu,“ dodává Krebs.
Poznámka autorky:Majitelka lékárny vystupující v textu je osoba, jejíž pravou identitu autorka zná. Kvůli ochraně zdroje nicméně bylo její pravé jméno pro účely článku pozměněno.
