Jan Zrzavý, Dívčí hlava z profilu (falzum a originál), vlevo padělek (před rokem 1973) ve vlastnictví GMU Hradec Králové, vpravo originál (1932) ve vlastnictví MUO Olomouc

Jan Zrzavý, Dívčí hlava z profilu (falzum a originál), vlevo padělek (před rokem 1973) ve vlastnictví GMU Hradec Králové, vpravo originál (1932) ve vlastnictví MUO Olomouc Zdroj: Galerie moderního umění v Hradci Králové

Pohled do instalace výstavy Originál? Umění napodobit umění v GMU Hradec Králové
Dodnes neurčená pravost obrazů: Vlevo Joža Uprka – Žena v kožichu (1899) ve vlastnictví Západočeské galerie v Plzni, vpravo Jožo Uprka – Myjavanka (1909) ve vlastnictví Městského muzea Vodňany
Galerista Zdeněk Sklenář říká, že možná až třetinu pracovního času mu zabere prověřování pravosti uměleckých děl
Padělatel Libor Prášil (vlevo), který u soudu tvrdil, že do něj „vstoupil duch“ Jana Zrzavého
Johan Vermeer – falzum, autor Han van Meegeren, kolem 1936–1940, zapůjčeno z holandské sbírky. Nyní vystaveno ve Šternberském paláci (NGP).
8 Fotogalerie

(Ne)nechat se napálit! Falešná umělecká díla najdeme všude kolem. Jak se jich vyvarovat?

Marek Gregor

Posledních 30 let je český trh s uměleckými díly zahlcen množství falz všeho druhu. Falzifikáty, napodobeniny, kopie a plagiáty především nežijících autorů mohou vznikat kvůli nepřehlednosti obranných mechanismů: nemáme dostatek respektovaných laboratoří, schopných ověřovat pravost děl. A těch několik kauz, které se dostaly k soudu, se zpravidla táhne dlouhá léta. Falšují se navíc i současní autoři: jak se tedy v dnešní džungli pohybovat?

Neoriginálním dílům se v současnosti věnují hned tři výstavní projekty zahájené v průběhu posledních dvou měsíců: Originál? Umění napodobit umění v Galerii moderního umění (GMU) v Hradci Králové, Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře ve foyer budovy Akademie věd na pražské Národní třídě a Falza? Falza! ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí v jednom ze sídel Národní galerie Praha.

Naivní devadesátá

Skutečný trh s výtvarným uměním v československém prostředí zmizel s nástupem komunistického režimu, a právě proto přišla po roce 1990 extrémní invaze padělků, kdy banky zaplnily zástavní balíčky falešných diamantů, falzifikátů uměleckých děl a dalších lehce napodobitelných cenin.

Od té doby se trh s padělky ne­ustále vyvíjí, proto v Hradci Králové k problému pravosti uměleckých děl přistoupili v širším kontextu. Ředitel Galerie moderního umění Hradec Králové František Zachoval (42), který vystudoval monumentální sochařství na AVU u významného sochaře Aleše Veselého, vznik výstavy ­Originál? Umění napodobit umění přibližuje: „Hned po mém nástupu do Hradce Králové, tedy oblastní instituce, jejíž jednou z integrálních činností je sbírková činnost, jsem si uvědomil, že pokud v galerii nemáme vlastní restaurátorskou dílnu, která by byla schopna analyzovat původ děl, máme problém. Vždyť u moderny i staršího umění je na trhu obrovské množství podvrhů. Proto jsme se začali zabývat falzy koncepčně.“

V Hradci tak mimo jiné představují falza, různě vylepšovaná originální díla, imitace, reprodukce, neautorizované rozmnoženiny i výstavní kopie v grafice, fotografii a sochařství i fiktivní identitu smyšlených umělců. František Zachoval doplňuje: „Rozhodli jsme se, že pojmenujeme všechny triky falzifikátorů a představíme je veřejnosti. Jednou z kategorií jsou smyšlená díla jako v případě Zrzavého, kdy si někdo něco navymýšlel, namaloval a pak podepsal jménem Zrzavý. Pak u soudu tvrdil, že se ,nacítil‘ do umělcovy duše. Typickým příkladem této kategorie je obrovské množství fotografií, které cirkulují na internetových aukcích a jsou označené jménem Miroslava Tichého. Ty si koupí opravdu jen blázen.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!