Knižní sekáč dobývá Česko: Jak a čím vytáčí dynamický start-up české knihovničky
Z pražské třídy Dukelských hrdinů kousek od Strossmayerova náměstí vede průchod do klidného holešovického vnitrobloku. V nízké, nenápadné budově uvnitř rozlehlého prostranství bývaly garáže, později večerka, kdysi se v ní rovněž točil kus seriálu Sanitka. Nic nenaznačuje, že by se tam snad mělo nacházet cokoli zajímavého. A přesto: sídlí tu knižní secondhand Knihobot, který právě zažívá obrovský úspěch.
Po vstupu dovnitř vás do nosu nepraští typická vůně starých knih. Nebudete se procházet klikatícími se uličkami z několikametrových mrakodrapů – na jedné straně z děl Gogola či Tolstého, na straně druhé z vystavěných kuchařek od Magdaleny Dobromily Rettigové. Nikde navíc nenatrefíte ani na starého majitele dívajícího se na vás přes brýle s tlustými skly, který všechny „jeho“ knihy přečetl nejméně pětkrát.
Prostor na pobočce v pražských Holešovicích je rozdělen na dvě části. Ta menší, určená pro zákazníka, je ohraničena několika málo metry čtverečními a slouží pro příjem a výdej knih.
Ta druhá, mnohem rozsáhlejší část je určena pro zaměstnance; tam se vytváří onen zcela nový fenomén, díky němuž konzultační firma Deloitte loni Knihobota zařadila mezi dvacet nejrychleji rostoucích technologických firem střední Evropy.
Kdo tedy napsal pozoruhodný příběh tuzemského knižního start-upu?
Uvnitř knižního mraveniště
Všechno začal před deseti lety ve Zlíně tehdy devatenáctiletý Dominik Gazdoš. Jak sám uvádí, podnikat zprvu neplánoval – vyhodili ho ovšem ze tří středních škol, a tak se musel začít živit sám. Po vzoru otce si otevřel v moravském městě vetešnictví. Postupem času se začal soustřeďovat především na staré knihy, prodával je i přes Aukro. Do tehdy ještě klasického antikvariátu přizval bratra Davida a kamaráda Pavla Pekaře. V roce 2019 pak tato trojice založila Knihobota.
„Nechceme se identifikovat jako antikvariát, protože to děláme jinak a přistupujeme k tomu také rozdílně, byť se stejnou komoditou. Jsme platforma pro otáčení knížek z druhé ruky. Jsme knižní secondhand,“ říká za přítomného všeobecného ruchu holešovické centrály Pavel Pekař.
Zaměstnanecká část hlavní výdejny připomíná mraveniště – spousta okolo neustále chodících brigádníků se tu mezi sebou efektivně proplétá, fotí knihy, dává je následně do krabic a ty pak před sebou tlačí na skejtových vozících… To všechno za zvuků pípání čteček čárových kódů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
