Celý krvavý svět v Neapoli. Gomora má k romantizaci mafiánství daleko
Hned v první epizodě seriálu Gomora polijí dva nohsledi dveře mafiánského bosse benzínem a zapálí, aby se šéf konkurenčního klanu nemohl s matkou dostat ven z bytu. O pár minut později je jiný z členů gangu ubit u sebe doma, protože se na něj jen sneslo podezření z křivárny. Další musí vypít čerstvou moč obávaného dona, aby mu prokázal loajalitu. „Pouze“ distribuovat pytlíčky s drogami škvírou v betonu v sídlištním komplexu Scampia je v tomhle světě skoro bohulibá činnost.
Gomoru jsme ale prvně poznali v roce 2006 jako investigativní knižní svědectví novináře Roberta Saviana, jenž v ní mapoval brutální rozpínavost neapolské camorry, jejíž jednotlivé klany soupeří o moc nad obchodem s drogami, zbraněmi, padělky nebo třeba i zpracováním odpadu. Saviano, jenž se do světa mafie infiltroval přes profese ve službách či výrobě, žije od té doby na výsluní globální slávy, paradoxně ale pořád ve stínu. Ostrým hochům se vůbec nelíbilo, co napsal, a tak musí mít u sebe osobní strážce.
V rozhovorech je z něj cítit určitá výčitka, protože si tenhle život prý vůbec nepřál, přesto se ale jako spolutvůrce podílel na první filmové adaptaci z roku 2008, kterou s úspěchem režíroval Matteo Garrone a jež kopírovala reportážní roztříštěnost předlohy. Většina diváků má ale jméno Gomora, což je podle Saviana synonymem systému, kde chybí všechno, od investic, příležitostí, práce či vzdělání, spojeno právě s úspěšným seriálem, jenž se začal vysílat v roce 2014. Saviano spolu s režisérem Stefanem Sollimou modeloval dvě z jeho celkových pěti řad, které se prodaly do dvou stovek zemí a v Česku jsou k vidění na HBO Max.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
