Lidé na darknetu nemají zábrany. Objednat si mohou cokoliv a kamkoliv, popisuje člen Cyber Crime týmu
Anonymně objednat, ve virtuální měně zaplatit a poslat poštou na vymyšlené jméno kamkoliv. Navíc s možností libovolné změny doručovací adresy. Tato cesta zakázaného zboží ze skrytého internetu k příjemci posiluje od doby covidové pandemie. Zboží teď navíc putuje v menším množství ve více balíčcích. A rozhodně nejde jen o drogy. Podle specialisty z takzvaného Cyber Crime týmu Celní správy má na černý trh v kyberprostoru vliv i válka na Ukrajině, na online tržiště vrátila do hry doklady pro migranty i zbraně. Jednotka v prostředí „temného internetu“ sleduje nelegální obchod.
„Musíte tím prostředím žít, být tam pomalu 24 hodin denně, abyste dokázali zachytit tu nabídku, která se výrazně mění. Ti, kteří prodávají, jsou také jen lidé. Takže udělají nějakou chybu. A to je prozradí,“ říká specialista kybernetického týmu Celní správy. Jak se pátrá v anonymním darknetu a jak překvapivé může být setkání s pachatelem tváří v tvář? Více v rozhovoru v úvodu článku.
S pracovníkem kybernetické jednotky Celní správy se setkáváme na smluvené adrese v nenápadném domě, který nijak nepřipomíná budovu státního orgánu. Na skutečné pracoviště týmu nás specialista nevezme a neprozradí ani své jméno. Stejně jako uživatelé takzvaného dark webu se ani ti, co po nich pátrají, nechtějí prozradit. Anonymita je pro online podsvětí klíčová. „Pro celní správu a naši jednotku je ale důležité to zboží. Cokoliv, co se nabízí a s čím se obchoduje. Pořád se nejvíc prodávají drogy,“ popisuje specialista celní Cyber Crime jednotky.
Na stopě nelegálním zásilkám.
Aktivitu na černých trzích a dodávky zboží ovlivňuje i aktuální válečný konflikt. „Uplatňování sankcí vůči Rusku a Bělorusku přímo nabízí možnost využití poštovních a expresních společností k přepravě peněz, drahých kovů, šperků, součástí zbraní a nebezpečných látek. Nežijeme v jednoduché době, zasílatelství je rychlý způsob dopravování zboží, příjemce dostane objednávku rychleji, než stihnou zafungovat analytické procesy. A to jsou rizika a oblasti, do kterých klademe důraz,“ popisuje šéf Odboru koordinace pátrání Generálního ředitelství cel Aleš Hrubý.
Situaci celníkům komplikuje i to, že zvlášť drogy a léky dnes cestují ve více zásilkách. V rámci jednoho obchodu se posílá třeba 15 jednogramových zásilek. To vytváří obrovský objem balíků, které celní kontroly se svými kapacitami ani nemohou pokrýt. Pomoci má lepší spolupráce policie a celníků s poštovními a zasílatelskými službami. Právě sdílení informací je pro odhalení nelegálního obchodu podle Aleše Hrubého zásadní. Kvůli lepšímu záchytu nelegálních zásilek i pro vyšší bezpečnost kurýrů. Větší sdílení informací orgánů vymáhajících právo s přepravními službami ukládá do konce příštího roku i Akční plán ministerstva vnitra pro boj s organizovaným zločinem. Netýká se to samozřejmě sdílení informací z listovního tajemství.
Celní správa zatím uzavřela memoranda s Českou poštou a spediční službou DHL. S dalšími chce jednat. „Poštovní a zasílatelské služby jsou dnes pro nás partnerem, se kterým se zcela otevřeně bavíme o tom, co je aktuálně největším problémem. Co aktuálně hrozí ČR i poskytovateli poštovní a zasílatelské služby. Zde hrozí i rizika osobám podílejícím se na přepravním procesu, obsluze těch dep, kurýrům a v neposlední řadě se bavíme i o hrozbách směrem k dopravním prostředkům – letadla. Kdyby zásilka obsahovala třeba látku, která může explodovat, tak to může mít fatální dopad,“ vysvětluje šéf koordinace pátrání Celní správy Aleš Hrubý.
Vedoucí terminálu DHL Express v Klecanech Jakub Zelenka větší spolupráci s celníky vítá. Také ale dodává, že firma zaměstnance pro rizikové situace pravidelně školí. Společnost se zaměřuje na expresní mezinárodní přepravu. Zásilky cestují letecky, pak nákladními vozy a auty k příjemci. Jejich terminálem projdou statisíce balíků měsíčně. V přepravních podmínkách má společnost dáno, že za určitých podmínek může zásilku otevřít. S nelegálním zbožím se tady setkávají v jednotkách týdně. Většinou jde o omamné látky. „Je to i o všímavosti našich zaměstnanců. Kdykoliv mohou podat podnět k tomu, aby zásilka byla překontrolována. Každý zaměstnanec by měl vědět, co udělat, jak se chránit u podezřelé zásilky. Když řeknu konkrétní případ, tak zásilka tiká. Stalo se nám to. V tu chvíli už musí zaměstnanci svítit alarm,“ popisuje Jakub Zelenka.
Jak se dá nelegální zásilka odhalit?
Příklad z poslední doby. V listopadu poslal soud za pašování drog v poštovních zásilkách pravomocně na 6 a 8 let do vězení dva muže ze čtyřčlenné skupiny. Ti si při své pracovní cestě v Německu zřídili uživatelské účty v německo-české doručovací společnosti. Drogy původem z Německa a Nizozemska nakupovali na darknetu a nechali si je poštou posílat do sběrného boxu. Z boxu je nechali přeposlat na adresy zbylých členů skupiny do Česka. Dál je potom prodávali v nočních klubech. Pátrací tým Celní správy ČR zadržel převoz 6000 kusů extáze. Při domovních prohlídkách pak policisté našli další zboží – marihuanu, metamfetamin a kokain. Všem členům skupiny bylo pod 25 let.
Marihuana, metamfetamin a kokain se stále drží na špici pašovaných zakázaných látek. Časté jsou také léky všeho druhu. Objevují se ale i stále nebezpečnější syntetické drogy z Číny. Zvlášť deriváty fentanylu a další nové látky. Podezřelý obsah se zkoumá a potvrzuje v Celně technické laboratoři. Tou projdou nejen nebezpečné zásilky s drogami objednané z dark webu, ale všechny balíky podezřelé z porušení celních a daňových předpisů. Zásilku mohou zachytit celníci cíleně na základě pátrání. Nebo mohou naopak přijet na zavolání pracovníka přepravní společnosti. Někdy nechají pro odhalení pachatele zásilku dopravit až k příjemci.
Trochu jiná je situace na mezinárodním oddělení České pošty, kde se sbíhají všechny zásilky ze zemí mimo Evropskou unii. Tady jsou totiž celníci stálou součástí týmu. „Naše oddělení je přímo spjaté se systémem České pošty, máme tady nastavený systém dlouhodobých kontrol. Při rentgenové i fyzické kontrole zásilek je vždy přítomen celník,“ vysvětluje Miroslav Krček, vedoucí oddělení pro poštovní styk z Celního úřadu Praha-Ruzyně. Denně tu projde na 6 tisíc balíků, nejčastěji celníci zadrží léky, zhruba v tisícovce zásilek za měsíc. Na začátku konfliktu s Ukrajinou tu narazili i na vojenské zboží. Sama Česká pošta nechce víc záchyt nelegálních zásilek a své postupy komentovat. Podobně se k tomu staví třeba i Zásilkovna. „S podezřelými zásilkami se setkáváme v jednotkách případů měsíčně. Máme své interní postupy, které nemůžeme zveřejnit. Nicméně pokud jsou to případy v rozporu se zákonem, tak spolupracujeme s Policií ČR a se všemi orgány činnými v trestním řízení, “ říká mluvčí Zásilkovny Kamil Chalupa. „Největší objemy zásilek přepravujeme pro e-shopy, se kterými máme uzavřeny smlouvy a známe charakter přepravovaného zboží – riziko nelegálního obsahu je tak velice nízké, téměř nulové. Takové situace řešíme v jednotkách případů ročně,“ popisuje praxi další přepravce Pavlína Sporková za společnost PPL.
A kdo si vlastně zásilky objednává? Podle specialisty Cyber Crime týmu je odhalení identity pachatele při dopadení momentem překvapení. „Potom tu protistranu máte před sebou a hodně se divíte tomu, co to je za člověka, že to je běžně pracující člověk. Podle Celní správy jde převážně o mladé lidi, často studenty. Nelegální zboží si objednávají ze zahraničních serverů z Evropy, Ameriky i Asie. Roste také počet vyvezených látek z Česka do celého světa.
