Prezident omilostnil šamany z Heřmanic. Je to jako zázrak, svěřila se Karolína Kordysová

„Bylo to vtipné. Vzbudila jsem se a přemýšlela jsem o tom, co se mi zdálo – byl to sen o velkém modrém balónu, který stoupal k obloze. Přemýšlela jsem, co to může znamenat. A pak mi začaly chodit zprávy od přátel a od mého právníka, že mi gratulují. Nejdřív jsem se divila, co se stalo. Vůbec jsem to nečekala. Bylo to krásné překvapení, protože se normálně nedívám na televizi ani neposlouchám rádio, takže jsem se to dozvěděla od nich,“ říká mi nadšeně Karolína.

A pokračuje: „Upřímně, nemohu tomu uvěřit. Celou dobu jsem se snažila mít naději, ale pak se vždy něco stalo a všechnu jsem ji ztratila. Trochu se pořád bojím, že je to jen sen a že se ráno vzbudím a budu zase v té samé situaci… S Jarkem jsem zatím nemluvila, ještě mi nezavolal. Nevím, jestli to už ví, protože mu právníci nemohou telefonovat, z vězení smí volat jen on nám.“

Podle původního rozsudku měla Karolína strávit za mřížemi pět a půl roku, poslední soud letos v říjnu jí však trest zvedl a srovnal s délkou, kterou vyměřil Jarosławovi. Manželé jsou prý vinni stejnou měrou – a to i přestože se nenašel jediný svědek, jemuž by způsobili újmu nebo který by potvrdil, že podávali třetím osobám nápoj obsahující DMT.

Dva balíky

„Je čas promluvit. Předtím jsem se bála, aby nám to u soudu neuškodilo,“ říká Karolína.

Sedíme u ní doma v Heřmanicích u Oder. Netušíme, že za pár dnů bude omilostněna a tak se dál smiřuje s tím, co ji podle rozsudku čeká. Z čaje, který připravila, se ještě kouří: „Přemýšlím o vězení. Brzy přijde a já se bojím. Je to všechno nespravedlivé. Už teď si připadám jako vězeň.“ Žije sama v prázdném domě. Jarosław je ve vězení už dva roky. „Poslední soud byl 19. října, na moje narozeniny, tomu říkám skvělý dárek. Dva dny předtím tam probíhal proces s mužem, jenž zabil svou ženu a zakopal ji pod zem. A dostal taky osm let. Nerozumím tomu,“ vzdychne Karolína.