Soužití Estonců a Rusů v Tallinnu: Jak to funguje a proč zde všichni propadli technologiím?

Kadri vypráví, že už takoví byli od nepaměti. Během dánské invaze v roce 1219 se Estonci zmobilizovali k boji až půl roku po dobytí Dány, a když byli připraveni k zahájení protiútoku, bylo již pozdě, protože přišla invaze německého náboženského livonského řádu. Díky vlivu Dánů a německého řádu je tallinnské centrum s názvem Vanalinn doslova vytesané z kamene, obklopené hradbami s jedenácti strážními věžemi a zdobí ho hrad Toompea. V kamenných uličkách můžete najít středověké budovy a taverny, kde vám naservírují ve džbánu pivo a kus pořádného masa, nejlépe zvěřiny.

Po livonském řádu následovalo v šestnáctém století dobytí a dlouhá nadvláda Švédů, a i když se o ní často mluví jako o takzvaných zlatých švédských časech, tak obyvatelé Tallinnu skoro vymřeli na mor. Zbylí se bez boje vzdali Rusům a započala dlouhá nadvláda Ruského impéria. Jeho vliv můžeme pozorovat na specifické čtvrti Kalamaja. Kala znamená ryba a maja je dům. V dříve rybářské oblasti se díky propojení železnicí s Petrohradem začaly stavět továrny a také pro ni typické dřevěné barevné domky.

V roce 1941 přišlo hitlerovské Německo, které Estonci vítali jako osvoboditele od ruského teroru a masových deportací, ale záhy zjistili, že nacisté vyvražďují etnické Estonce, Židy i válečné zajatce. Následně svůj příchod v roce 1944 intenzívním bombardováním ohlásil opět Sovětský svaz. Město bylo téměř zničeno. SSSR pak během dlouhé okupace, která trvala až do roku 1991, vybudoval typická komunistická sídliště a vznikly i rusky mluvící oblasti, jako jsou Lasnamae či Pirita. Vliv této doby je vidět dodnes. Z více než 438 tisíc obyvatel Tallinnu jich více než čtyřicet procent mluví rusky a tento jazyk – ruštinu – slyšíte snad všude – v taxíku, v obchodech a na ulicích. Vše je napsáno dvojjazyčně.