Bez dobrovolných hasičů se vesnice neobejde. O požární sport je opět velký zájem
Sbor dobrovolných hasičů (SDH) patří k největším dobrovolnickým spolkům v republice. V jednotkách napříč Českem jsou organizovány desítky tisíc členů a dobrovolné hasičství je atraktivní i pro mladou a nejmladší generaci. Zejména v malých obcích se bez místních členů SDH neobejde žádná společenská událost.
“Košař je nováček, běhá s námi sotva měsíc a nemáme natrénováno” krčí rameny proudař týmu z východních Čech, kterému se nepovedl požární útok, zatímco pečlivě smotává hadici z umělé příze. Několik desítek metrů za zklamaným závodníkem si už na betonové základně pod dohledem rozhodčího pečlivě chystá své vybavení další mužstvo. Areál koupaliště Lanžov, malé obce asi dvacet minut jízdy od Hradce Králové, hostí závod v požárním útoku Východočeské hasičské ligy, na který navazuje odpolední klání o Lažnovský pohár.
Dvacet vteřin
Požární útok je komplexní disciplína, kombinující prvky hasičského řemesla s lehkou atletikou. Sedmičlenný tým si musí během pěti minut pod dohledem rozhodčího nachystat na betonové základně o rozměrech čtyři metry čtvereční hadice, spojky, savice a sací koš a především srdce a chloubu každého družstva, požární motorovou stříkačku o kubatuře 1221 až 1433 ccm . Kovové pláště stříkaček si každá jednotka SDH zdobí vlastními erby, na svých strojích také dobrovolní hasiči provádějí nejrůznější tuningové úpravy. Po ukončení přípravy rozhodčí zkontroluje, zda jsou splněny všechny požadavky (zuby spojek hadic se nesmí dotýkat, žádný z předmětů nesmí přesahovat základnu s výjimkou savic, atd.) a soutěžící se přesouvají na startovní čáru. Po zvukovém signálu vybíhají směrem k základně, kde “strojník” našroubuje jednu savici na stroj. Mezitím “košař” na druhou savici nasazuje koš a spolu s druhým závodníkem nabírají vodu. Ostatní závodníci na základně spojují spojky hadic a vybíhají směrem k terčům po dráze dlouhé devadesát pět metrů. Osoba na postu "béčka" zapojí jednu spojku hadice typu B do stroje a druhou spojkou typu C spojí hadice levému “proudaři.” Ten následně zapojí do sebe poslední spojku s hadicí od rozdělovače, vybíhá směrem k terčům a snaží se co nejrychleji roztáhnout hadice. Závodník na postu “rozdělovače” na rozdělovač napojí všechny tři koncovky a poté, co doběhne do ideální vzdálenosti, čeká na blížící se vodu, jejíž tlak reguluje strojník. K hranici terčů zatím dobíhají oba proudaři, zaklekávají a usměrňují proud na terče. Každý proudař stříká pouze na svůj terč. Dětské týmy obvykle pracují s méně výkonnými stříkačkami, než dospělí, dráha pro dobrovolné hasičky je zase o něco kratší, než pro jejich mužské kolegy, ale jinak jsou pravidla pro každého stejná.
Naštěstí bez požárů
“Bez dobrovolných hasičů se na vesnici neobejde nic” vysvětluje pan Milan Štěpánek, starosta lanžovského dobrovolného hasičského sboru a hlavní organizátor sobotní soutěže v areálu místního koupaliště. “Ať už jde o tradiční pálení čarodějnic, akci Lanžovská lávka, nebo odpoledne pro děti, dobrovolní hasiči se podílejí na všem a stejné je to ve všech vesnicích v okolí. Vidím to tak, že zejména v malých obcích, jako je Lanžov, jsou hasičtí dobrovolníci klíčoví pro společenský život obce, pokud jsou aktivní a daří se jim zapojit mladou generaci. Během posledních sedmi let se nám podařilo dobrovolné hasičství v Lanžově restartovat po předchozím útlumu a dnes vidíte jeden z výsledků” Říká pan Štěpánek a rozhlíží se po zaplněném areálu koupaliště. Sám je v SDH organizován již čtyřicet let. Lažnovským dobrovolníkům se nedávno podařilo získat i finanční podporu ze strany Královéhradeckého kraje. “V roce 2020 jsme požádali o dotaci od kraje a dostali jsme jí, další peníze, konkrétně pro nastartování dětských družstev, poskytla nadace ČEZu. Financování tedy máme, ale chtěl bych zdůraznit, že právě tak klíčová je iniciativa těch z místních, kteří dobrovolnému hasičství a vůbec práci pro obec věnují spoustu času.” Při dotazu na primární účel, k němuž byl Sbor dobrovolných hasičů zřízen, tedy asistence při požárech, zaklepe pan Štepánek pro jistotu na dřevěnou plochu stolu, za nímž sedí. “V minulém roce jsme tu měli zaplaťpánbůh jen jeden menší požár, ve vedlejší vesnici začal hořet kombajn na poli. K větším událostem naštěstí nedošlo” Ukončuje.
