Bělorusko: Země za železným plotem. Na polsko-běloruské hranici probíhá hybridní válka proti Evropě

V turistickém městečku Bělověž (Białowieża) na samotném východě Polska mají nikdy nevyznačenou, takřka neoficiální atrakci, o níž ale každý ví. Z nenápadného parkoviště je možné projít asi kilometr po lesní cestě a na konci se z lesa vynoří zeď z ocelových trubek a ostnatého drátu – hraniční plot, který Polsko v rekordně rychlém čase postavilo po celé délce své hranice s Běloruskem.

„Nepřistupujte blíž než na 12 metrů! A pokud chcete fotit, běžte z dohledu té kamery,“ říká pohraničník, jenž tu asi kvůli turistům vartuje stále, ukazuje při tom na ceduli s přeškrtnutým foťákem. Udělat si selfíčko přichází někdo každou chvíli, nedá se ale mluvit hned o přílivu zvědavců. Bělověžský prales, zbytek původního porostu, který kdysi dávno pokrýval nížiny po celém mírném pásu Evropy, láká spíš milovníky přírody než davy lidí. Kromě turistů se ale dnes ve zdejších lesích pohybují i policejní a vojenské hlídky pátrající po běžencích, jimž se podaří z běloruského území překonat plot.

Vršek plotu je omotán žiletkovým drátem, všude jsou hlídky a okolí plotu střeží kamery. „Jde to. Dokáží využít chvilky, kdy plot v bezprostřední blízkosti nikdo nehlídá, a dostat se přes něj,“ říká Dominika Ożyńská z organizace Granica. Ta s běženci pracuje už od konce léta 2021, když krize na východní hranici Polska ­začínala.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko tehdy pochopil, že pokud na Evropu, a zvlášť na konzervativně naladěné Polsko bude něco fungovat, pak to budou běženci z muslimských zemí. V Minsku vymysleli systém, kdy turistické agentury prodávaly například v Iráckém Kurdistánu zájezdy do Běloruska. Účel takové cesty byl zcela jasný – ilegálně se dostat do Evropy.

V srpnu 2021 zablokovaly obě strany na zelené hranici poblíž obce Usnarz Górny třicetičlennou skupinku, jež tam strávila přes dva týdny. Polští policisté je odmítali pustit do své země, běloruští zpátky do vnitrozemí. Tehdy se ještě situaci podařilo vyřešit, migrantů však přibývalo. Spíše než migrační krizi to tehdy připomínalo válku – běženci házeli na polské vojáky i policisty kameny a nejednou se snažili prorazit do vnitrozemí násilím. V některých dnech se pokusily překonat hranici stovky lidí. Polsko proto povolalo k hranicím armádu a vyhlásilo také výjimečný stav. Zakázalo také přístup do hraničního pásma komukoli cizímu včetně humanitárních pracovníků a novinářů, což vyvolalo spoustu kritiky.