Video placeholder
Památník je vybudován z rodného domu Josefa Mašína, krerý byl rodině vrácen v tak dezolátním stavu, že z historicky nejcennější budovy zbyly už jen obvodové zdi
„Bez politických a mocenských otřesů by možná rod Mašínů dodnes hospodařil zde, v Lošanech,“ říká historik Blažek
Památník tří odbojů se nachází v bývalé hospodářské budově v Lošanech. Paní Zdena Mašínová získala zpět rodný statek svého otce Josefa Mašína až v roce 2018 – téměř po třiceti letech od pádu komunistického režimu.
3 Fotogalerie

Po stopách bratří Mašínů: Kde jsou jejich skutky stále téma, kde jsou hrdiny a kde vrahy?

Kryštof Pavelka

Do kin právě dorazil nový český film Bratři. Snímek je ztvárněním činnosti známé odbojové skupiny a věnuje se především dramatickému útěku Josefa Mašína, Ctirada Mašína, Milana Paumera a jejich společníků do Západního Německa v roce 1953. Některé události spojené s Mašíny částí společnosti dlouhodobě vnímané jako kontroverzní však ve filmu přímo zachyceny nejsou. Reflex navštívil místa, kde odbojová skupina bratří Mašínů působila.

“Mašíni už v našem městě nejsou téma. Mimo jiné i proto, že lidí, kteří tu dobu pamatují jako dospělí či minimálně náctiletí, už rychle ubývá,” říká starosta Josef Pátek (ODS). Stojí před novobarokní radnicí v centru Čelákovic u Prahy. Necelého půl kilometru od radnice je na domě číslo popisné 34 v Masarykově ulici umístěna nenápadná pamětní deska. “Zde byl dne 28. 9. 1951 teroristy zákeřně zavražděn strážmistr Jaroslav Honzátko. Čest jeho památce,” oznamuje deska. Na tomto místě stála před dvaasedmdesáti lety služebna Sboru národní bezpečnosti, kde sloužil strážmistr Honzátko. Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata Honzátka vylákali ke smyšlené dopravní nehodě, odzbrojili ho a svázali. Poté se i s Honzátkem vydali zpět na stanici SNB, kde si chtěli opatřit zbraně a střelivo. Zajatého esenbáka mezitím uspali chloroformem. Když se však Honzátko z omámení probral ve chvíli, kdy byli tři odbojáři stále přítomni na stanici, Ctirad Mašín ho podřízl. Právě zabití spoutaného zajatce je často kritiky Mašínů vydáváno za důkaz, že jejich činnost byla spíše terorismem než odbojem proti režimu.

Nešlo jednat v rukavičkách

Na ozbrojený odpor proti zločinnému komunistickému režimu se stále uplatňuje jiný a jaksi přísnější pohled než na odboj proti nacismu. Podobných akcí, jako byla ta v Čelákovicích, přitom za druhé světové války provedly odbojové skupiny napříč Němci okupovanou Evropou celou řadu. I příslušníci západních výsadků do protektorátu zabíjeli české četníky, například strážmistra Františka Ometáka zastřelil parašutista Arnošt Mikš z výsadku Zinc. V Čelákovicích se sporům o Mašíny ale podle místního starosty už věnuje málokdo. “Při každém výročí se u pamětní desky sejde pár komunistů. Rok od roku jich ubývá. Občas přijdou i nějací odpůrci. Minulý rok došlo k menší strkanici. Ale převážná část místních má skutečně jiné starosti,” říká Josef Pátek a pokračuje, "akce skupiny bratří Mašínů lze hodnotit výhradně dobovým kontextem, který je především pro mladší generace, které už nezažily komunismus, takřka nepředstavitelný. Snad jedině Severní Korea je pořád totalitním státem starého ražení, jak je známe z Evropy dvacátého století. A proti takové totalitě skupina bratří Mašínů šla. Nemohli jednat v rukavičkách,” ukončuje Pátek.

Doplnění informací

Jestliže v Čelákovicích už nejsou Mašíni téma (alespoň dle tvrzení tamního starosty), v padesát pět kilometrů vzdáleném Chlumci nad Cidlinou to téma je, minimálně pro jedno místní občanské sdružení. I v Chlumci visí na jednom z domů pamětní deska se slovy o příslušníkovi SNB zavražděném teroristy.

Chlumecký strážmistr se jmenoval Oldřich Kašík a příslušníci odbojové skupiny bratří Mašínů ho zabili, když přepadli místní služebnu SNB. Chlumecký Občanský spolek Kulturně smýšlejících (OSKS) se zasazuje o to, aby byla pamětní deska se slovy o teroristech doplněna vysvětlujícími materiály. “Dnes když někdo neznalý věci přijde na toto místo, nedozví se zásadní informace.” Říká Jan Krátký, jednatel OSKS, zatímco stojí před plotem bytovky, na jejíž fasádě pamětní deska Oldřicha Kašíka visí, a pokračuje: “cílem našeho sdružení je nikoliv odstranění Kašíkovy desky, ale její doplnění o další desku, která vysvětlí, že služebna SNB byla přepadena za účelem získat zbraně pro protikomunistický odboj. Jenže dům je v soukromém vlastnictví a zatím se nám nepodařilo doplnění pamětního místa prosadit. V minulosti jsme také chtěli doplnit pomník padlým první a druhé světové války zde v Chlumci o zmínku o třetím odboji, ale to zase neprošlo na radnici. Nemám tedy pocit, že by Mašíni už nikoho nezajímali. A teď když je v kinech film Bratři, se debaty jistě znovu rozproudí. Takže my budeme o doplnění informací u pamětní desky Oldřicha Kašíka usilovat dál. Jsme vytrvalí,” usmívá se jednatel OSKS Jan Krátký.

Útěk z ráje

Kdo stále usiluje o udržení narativu o Mašínech coby teroristických vrazích, lze snadno odvodit u pamětní desky v Čelákovicích a u hrobu strážmistra Honzátka v nedalekých Zápech. Obě místa zdobí věnce, které sem položili členové místní organizace KSČM, strany, která se nikdy personálně ani ideově neodstřihla od své zločinecké a krvavé minulosti. Další věnce dodal Klub českého pohraničí (KČP). Tato organizace sdružuje bývalé příslušníky Pohraniční stráže. Členové KČP jsou dodnes pyšní na službu v ozbrojené složce totalitní moci, jež střežila zadrátované hranice této země a během čtyřiceti let povraždila na čtyři sta padesát lidí prchajících ze socialistického “ráje”.

Celou reportáž si můžete přečíst v aktuálním čísle tištěného Reflexu>>>

Reflex 43/2023Reflex 43/2023|Archív