Povstali jsme z prolité krve a trosek. Jak dnes vypadá Buča a další místa, kde Rusové masakrovali civilisty
Buča, Irpiň, Hostomel, Boroďanka… Města v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva, z nichž se po loňském začátku války staly symboly ruských zločinů. V Buči bylo loni v březnu podle všeho popraveno a utýráno k smrti víc než 450 lidí. Zničený irpiňský most se zase stal symbolem zoufalého útěku obyvatel, jež právě při přechodu řeky Irpiň Rusové ostřelovali. Dnes se do všech těchto míst vrátil život. Na troskách a pozůstatcích předchozích životů se staví a buduje.
Kostel svatého Ondřeje v Buči voní a září bílou výmalbou, je skromný, téměř bez výzdoby, jen sem tam svatá ikona a podél zdí velkoformátové fotografie z loňského března a dubna. Ze dnů a týdnů, kdy ulice města lemovala mrtvá těla místních, zatímco ti živí v hrůze čekali, koho z nich si ruští okupanti vyberou a znásilní, budou mučit nebo ho nakonec stejně popraví. Ze dnů, kdy město dobyli zpět Ukrajinci a objevili hrůznou podívanou na ulicích, na dvorech, ve sklepech… A na zahradě kostela hromadný hrob. Jeden z několika, jež tady byly postupně po vyhnání ruských okupantů nalezeny.
KYJEVSKÉ JEVANY
Jdu se známými z ukrajinského spisovatelského PEN klubu, kteří to tady dobře znají a dělají mi průvodce, Jabloňovou ulicí. Je zalitá zlatým podzimním sluncem, na zahrádkách dozrávají nejen jablka, ale také slunečnice, hrušky, sem tam hrozny, pod nimi na zemi nejčastěji křehké hlávky zelí a kapusty, k nebi mávají listy řepy. Psi jen zavrtí ocasem, když je míjíme. Mhouříme oči do tepla, vdechujeme voňavý venkovský vzduch.
Jabloňovou ulicí se do města Buča přijíždí od západu z obce Vorzel. Není to žádná hlavní silnice, ta se nachází o pár set metrů na sever a vede z dalšího města, jež neblaze proslavila krví a utrpením tahle válka, z Boroďanky.
Jabloňová ulice je osázená rodinným domky se zahrádkami a na jejím začátku, těsně na hranici katastru Buče, je rybník, kolem něj louky a smíšené háje, v nichž převažuje – jak jinak – něžná bříza. Jako byste vystřihli záběr z idylického filmu nebo pohádky.
Kdybyste nevěděli, co se tady loni stalo, nikdy by vás nenapadlo, že kráčíte peklem, spíš byste si řekli, jak je tu krásně; až srdce usedá tím dokonalým kýčem venkovské pohody ani ne třicet kilometrů od Kyjeva.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
